Smlouvu uzavíral s Reaganovými Spojenými státy ještě Gorbačovův Sovětský svaz v roce 1987. Byla považována za významný krok při snižování napětí, a byla vlastně také jedinou dohodou, která odstraňovala celou kategorii potenciálních nosičů jaderných zbraní.

Přehrát

00:00 / 00:00

Jan Fingerland: Vrátí se Pershingy? Aneb jak Trump ukončil trápení jedné dohody s Ruskem

Týkala se střel, které měly dolet 500 až 5500 kilometrů – tedy v zásadě těch, které by létaly v rámci evropského kontinentu. Mnozí si ostatně vzpomenou na spor o rozmístění sovětských střel SS-20 a americkou odpověď v podobě Pershingů.

Teď je tedy smlouva ukončena po 32 letech svého fungování – anebo možná nefungování. Vztahy mezi Amerikou a Ruskem se dlouhodobě zhoršují a vzájemná důvěra se snižuje.

Moskva trucuje

Sami Rusové označují za klíčové okamžiky například rok 2002, kdy americký prezident George W. Bush odstoupil od dohody, která zakazovala používat systémy proti balistickým střelám s nukleární hlavicí. Tím mohla být narušeno vzájemné odstrašení. Ruská strana – a velmi hlasitě proruské hlasy v Evropě – také upozorňují na rozšíření NATO na východ a v poslední době posilování jeho jednotek v Polsku, případně na Balkáně.

Potíž s těmito dohodami spočívá mimo jiné v tom, že byly často formulovány v době studené války, v jiném geopolitickém kontextu, a také v éře s jiným stupněm technologického vývoje. Konkrétně v oblasti střel jde o zavádění umělé inteligence, značného zvýšení rychlosti a také lepšího paliva.

Nový problém nastane za necelé dva roky, až vyprší rusko-americká dohoda uzavřená v roce 2010 v Praze. Je to pokračování původních dohod START o omezení strategických zbraní. 

Teď je tu ale aktuální problém, který vyvrcholil Trumpovým rozhodnutím odstoupit od dohody o zákazu střel s krátkým a středním doletem. Jak se zatím poslední krize zrodila? Rusko před časem začalo vyvíjet novou střelu 9M729, v názvosloví NATO označovanou jako SSC-8. Její dolet měl být 480 kilometrů, což bylo vzhledem k jejím parametrům podezřele málo. Spíše to vypadalo jako pokus smlouvu obejít pomocí střely, která má ve skutečnosti jiné parametry, anebo ji lze snadno změnit.

Převzato z Plusu

Smrt jedné smlouvy

Američané proti tomuto postupu protestovali a jejich podezření potvrdila i aliance. Rusko však trvalo na svém, ostatně bylo známo, že mezi ruskými armádními špičkami byla Gorbačovova smlouva neoblíbená, protože prý byla pro Rusko nevýhodná, a sám Putin už před lety prohlásil, že neslouží ruským zájmům.

Před americkým odstoupením od dohody varoval už před pěti lety tehdejší prezident Obama, ale údajně na evropský nátlak nic neudělal – dohoda byla považována za důležitou pojistku proti novým závodům ve zbrojení. 

V únoru letošního roku Trump oznámil, že pokud Rusko nezačne dohodu dodržovat, 2. srpna od ní USA odstoupí – a to se stalo právě teď. Mezitím už i sám Putin oznámil pozastavení závazků své země vyplývající z dohody. Nad Evropou se vznáší nejistota, k čemu nová situace povede. Nová ruská střela je v zásadě schopna zasáhnout jakýkoli bod na kontinentu, nebo přinejmenším všichni vědí, že taková možnost tu je.

K paradoxům situace patří, že dohoda o omezení těchto zbraní zavazovala jen Ameriku a Rusko, nikoli řadu jiných států s technicky vyspělými zbraněmi, jako je Pákistán, Indie, nebo Čína – pro budoucnost asi mnohem důležitější hrozba pro Rusko a zřejmě i Ameriku.

Možná to je jedno z vysvětlení ruského postupu. Střela 9M729 totiž je schopná zasáhnout celé území Číny. Takové věci se ale neříkají vždy nahlas. Pro Evropu nebo transatlantické vztahy se tím ale situace nezjednodušuje.

Autor je komentátor Českého rozhlasu

Jan Fingerland Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít