Ovlivňuje vysoká politika život obyčejných lidí?

Možná jste prožili ideální Vánoce, možná vám je pokazila spolknutá rybí kost, protivní příbuzní, nebo dokonce vysoká politika. Kdesi v hloubi nejmenované sociální sítě jsem nedávno zahlédl napůl povzdech a napůl naděje plnou poznámku. Vzdychala nad vysokou politikou a naděje plynula z toho, že prý naše osobní životy stejně ovlivňuje jenom minimálně. Je to možné, ale samozřejmě jak u koho.

Glosa Washington Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Americký prezident Donald Trump | Foto: Leah Millis | Zdroj: Reuters

Tady ve Spojených státech se právě teď o vánočních svátcích nabízely stovky tisíc příkladů, kde to tak docela neplatí.

Matka z Jemenu chtěla být se svým umírajícím synem v USA. Boj s úřady vyhrála až krátce před jeho smrtí

Číst článek

Jednou kategorií jsou federální zaměstnanci chycení do pasti dohadů Donalda Trumpa s Kongresu o financování prezidentem požadované zdi na hranici s Mexikem. Nepodepsaný vládní rozpočet - a tím pádem pozastavené financování některých vládních úřadů - plodí příběhy lidí, kteří se svěřují, že žijí od výplaty k výplatě.

Při jakémkoli výpadku je navíc v ohrožení jejich bydlení, protože hypotéka nepočká, až se vládní financování zase rozeběhne. A protože tentokrát vyšel výpadek rozpočtu na svátky, přidávaly se i stesky nad tím, že v některých rodinách nebylo ani na vánoční dárky.

Místo letadla kostel

Další kategorií jsou statisíce přistěhovalců, kterým současná administrativa v poslední době ukončila povolení k pobytu a vyzvala je k návratu do jejich domovských zemí, často stále nebezpečných a často v situaci, kdy už ve Spojených státech zakořenili.

Za anonymitou složité politické hry se skrývají konkrétní příběhy, které berou za srdce.

Po úmrtí dvou dětí prověří USA zdraví zadržovaných migrantů z Guatemaly

Číst článek

Místní kostel tady u nás na předměstí Washingtonu přijal a ukryl teď v prosinci čtyřicetiletou Salvadořanku, kterou úřady vyhostily.

Už měla koupenou letenku, ale nakonec místo do letadla zamířila do kostela, který jí nabídl útočiště a kam za ní federální úředníci nemají přístup. A tak teď pomáhá v kostele uklízet a má za to nocleh, stravu i ostrahu.

Takových míst a příběhů je po Americe spousta, ale když se člověku odehrává za humny, dostává výraznější obrysy.

Rosa Guttierezová Lopezová se nejen snaží uniknout zadržení a deportaci do své vlasti, kde se jeden z jejích příbuzných stal obětí násilí gangů, kterými by se v případě návratu také cítila ohrožena. Ale především by musela nadobro opustit své tři děti, Američany, o které se sama starala a teď péči přenechala přátelům, přičemž nejstarší dceři je jedenáct let a nejmladšímu synovi s Downovým syndromem šest.

Rosa nechápe, proč právě její deportace se stala pro úřady prioritou a snaží o přezkum svého případu.

A tak vám do nového roku přeju, abyste patřili mezi ty, o kterých psal ten pán na sociální síti, a vysoká politika se vám do osobního života nepletla. Anebo jen příjemně.

Jan Kaliba Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme