Prezidenti Spojených států a Číny, Donald Trump a Si Ťing-pching, se spolu setkali během nedávné schůzky nejvyšších představitelů skupiny G-20 v Japonsku a alespoň z vnějších dojmů se zdálo, že by chtěli ukončit stále se stupňující latentní obchodní válku mezi oběma zeměmi.

Přehrát

00:00 / 00:00

Jan Bednář: USA chtějí prodat zbraně Tchaj-wanu, napětí s Čínou vzroste

Zvyšování tarifů a cel na čínské zboží, které v posledních letech čas od času vyhlašoval Donald Trump, aby se zalíbil svým voličům, nezůstalo nikdy bez odpovědi z čínské strany a obchodní svět, který si stupňování napětí nepřeje, vkládal naději právě v osobní setkání obou prezidentů. Teď je však jasné, že rozdílná politika obou mocností se tak snadno zahladit nedá.

Americké ministerstvo zahraničí schválilo prodej 108 tanků typu Abrams, 250 střel Stinger a další vyspělé vojenské techniky, včetně obrněných vozidel Herkules, kulometů a munice tchajwanské armádě za více než 2 miliardy dolarů, v přepočtu za skoro 47 miliard korun.

Mluvčí čínské diplomacie Keng Šuang to označil za „vážné porušení mezinárodního práva a hrubé vměšování do vnitřních záležitostí Číny, jež poškozuje čínskou suverenitu a čínské bezpečnostní zájmy“.

Čína vyzvala Spojené státy, aby plán na prodej zbraní Tchaj-wanu okamžitě zrušily, prý „aby se předešlo dalšímu poškození čínsko-amerických vztahů a narušení míru a stability“.

Historie se opakuje

Dlouhodobě problémy ve vztazích mezi oběma zeměmi vyplývají jak známo z toho, že Peking dosud považuje Tchaj-wan za součást Číny, ačkoli tento ostrov má od vyhlášení své samostatnosti v roce 1949 vlastní vládu a úplně jiné politické zřízení, totiž demokracii, zatímco v Číně již více než 70 let vládne režim jedné strany.

Převzato z Plusu

Ve snaze o usmíření se Washington dokonce historicky vzdal vlastních diplomatických vztahů s Tchaj-wanem, když se v roce 1979 rozhodl navázat oficiální diplomatické vztahy s komunistickou Čínou a přivést čínského zástupce do Organizace spojených národů.

Tchaj-wan však představuje tradičně neuralgický bod čínské zahraniční politiky a Peking bude nevyhnutelně na nejnovější americký obchod se zbraněmi reagovat přinejmenším dalším prudkým ochlazením vztahů.

Spojené státy ovšem dodávaly zbraně Tchaj-wanu vždycky i po přerušení diplomatických styků s jeho vládou a ani v dohledné budoucnosti se na tom nejspíš nic nezmění, jakkoli se Čína bude zlobit.

Autor je komentátor Českého rozhlasu

Jan Bednář Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít