Američtí republikáni se mohou radovat z rozkolu v Demokratické straně, případně i nepříliš oslnivých výkonů dua Biden–Harrisová. Jenže sami stojí před svým vlastním sebezničujícím dilematem – jak naložit s minulostí a případně budoucností Donalda Trumpa.

Přehrát

00:00 / 00:00

Jan Fingerland: Končí republikánské uhranutí Trumpem?

V Evropě jeho jméno trochu vyvanulo, ale v americké politice je stále ve vzduchu. Například nedávno, když ohlásil spuštění alternativní sociální sítě TRUTH, která by obešla platformy, jako je Facebook a Twitter – tedy ty, které Trumpa po útoku na Kapitol odstřihly. Nebo když kritizoval republikánské kongresmany za ochotu podpořit demokraty navržený zákon o investicích do infrastruktury.

Některé věci ho oslabují, jako běžící vyšetřování jeho předprezidentského podnikání v New Yorku nebo jeho povolební tlak na volební úředníky v Georgii. Jiné věci Trumpa naopak posilují, třeba nové odhalení, že velká část obvinění vůči němu v souvislosti s „ruskou stopou“ se zakládala na nedůvěryhodném zdroji.

Sestup a nástup

Republikáni stojí před dvěma problémy. Jednak jestli bude chtít Trump kandidovat v příštích prezidentských volbách za tři roky. A za druhé, co dělat s tím, že se Trumpovi podařilo republikánskou stranu jaksi uhranout, ovládnout a dosud konzervativní hnutí přihnout populistickým směrem.

Klíč k Trumpově úspěchu leží v jeho schopnosti získat přímý vliv na voliče a nižší kádry republikánů. S jejich pomocí vykonával a vykonává nátlak na republikánské politiky. Například naprostá většina kongresmanů v podstatě kapitulovala a přizpůsobili se trumpismu, protože zjistili, že proti spojenectví Trumpa a voličů nemají šanci. Ti, kdo tak učinili, museli často zcela ukončit svou politickou kariéru.

Z tradičních republikánských antitrumpovců zbyly v Kongresu jen trosky a není jisté, jestli osobnosti jako Liz Cheneyová, zbavená funkce ve vedení strany, vůbec získá nominaci pro příští kongresové volby.

Teď se ale začalo mluvit o tom, že Trumpův vliv možná začíná uvadat. Kongresmani hlasovali pro zmíněný infrastrukturní zákon, navzdory Trumpově otevřené kritice. Několik nedávných voleb, například úspěch republikánského guvernéra Virginie, vyvolalo pocit, že republikáni mohou vítězit i bez Trumpovy podpory a naopak vrátit na svou stranu některé ztracené voličské skupiny.

Exprezident také pro nedostatečný ohlas stáhnul svůj blog a slíbenou sociální síť TRUTH se nedaří rozjet. Právě ona by mohla hrát zásadní úlohu, protože Trumpova síla nespočívá v sofistikovaném politickém umu, jak se ukázalo na jeho neefektivním tlaku na Kongres.

Ovládá ale komunikaci s voliči a dokáže je udržovat ve střehu a v pocitu, že jen on zachrání Ameriku před demokraty, líčenými jako zásadní hrozba pro budoucnost Ameriky.

Čekání na Trumpa

Podle průzkumů je momentálně Trumpova popularita dokonce větší než v okamžiku jeho odchodu a nadpoloviční většina voličů registrovaných jako republikáni si přeje, aby kandidoval. On sám si nechává otevřená vrátka, nevylučuje nic a čeká, jak dopadnou napřesrok volby do Kongresu a jak moc se znemožní Joe Biden. Roli může hrát věk, nyní je mu 75 let, ale těší se zřejmě dobrému zdraví.

Současně je patrné, že v Republikánské straně je už teď dost zájemců o prezidentskou nominaci, jako je bývalý viceprezident Mike Pence, bývalý ministr zahraničí Mike Pompeo nebo floridský guvernér Ron DeSantis. A také nejméně dvě ženy, jihodakotská guvernérka Kristi Noemová a bývalá guvernérka a pak diplomatka Nikki Haleyová.

Je příznačné, že žádný z nich nemluví o své možné kandidatuře zcela otevřeně. A také, nikdo neříká, že by se chystal republikány převést do nové, posttrumpovské éry. Vlastně naopak, vrátit je zpátky, před Trumpa.

Autor je komentátor Českého rozhlasu

Jan Fingerland Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít