Otevřenost na půl cesty

Ústavní soud ve středu potvrdil, že firmy v majetku obcí a státu musí odpovídat na dotazy veřejnosti, a ani zakládání dceřiných firem je této povinnosti nezbaví. Soudci ale zároveň potvrdili stanovisko vyřčené loni v jiném sporu: Stačí jednu akcii prodat a veřejný dohled je pryč.

Sloupek Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Ústavní soud | Zdroj: Profimedia

Spor pirátského zastupitele Adama Zábranského a firmy Pražská plynárenská Servis distribuce dospěl nálezem Ústavního soudu do finále, firma musí vyřizovat dotazy v režimu zákona o svobodném přístupu k informacím. V praxi to znamená, že se kdokoli může ptát, a pokud odpověď nedostane, může se jí domáhat ve správním řízení a případně až u soudu.

Taková povinnost se městským a státním firmám (a na ně napojeným politikům) pochopitelně nezamlouvá: společnosti hospodaří s nemalou částí veřejných rozpočtů, a místa v jejich dozorčích radách představují pěknou „trafiku,“ kterou je možné směnit za politické ústupky.

Právě skončený spor je důležitý hlavně proto, že uklidnil právní situaci po jiném rozhodnutí Ústavního soudu z loňského roku: senát předsedy Pavla Rychetského tehdy naopak veřejný dohled sňal ze státního energetického gigantu ČEZ.

Do té doby platilo, že pokud nějakou firmu založil a většinově řídil stát či obec, přistupovalo se k ní jako k veřejnému statku a na dotazy veřejnosti musela odpovídat. Rychetského nález ale nově stanovil, že podíl státu na takové firmě musí být 100 procent, cokoli pod touto hranicí znamená, že veřejnost nárok na informace nemá. ČEZ, ve kterém má stát jen nadpoloviční většinu, tak dohledu utekl.

Text nálezu ale žil svým rozhodnutím, koncem loňského roku z něj 7. senát Nejvyššího správního soudu dovodil, že informace nemusí poskytovat ani ty státní a obecní firmy, které nebyly založeny zákonem, bez ohledu na majetkové podíly. Automaticky by tak veřejná kontrola padla u všech dopravních podniků či jiných městských firem (protože obce nemohou vydávat zákony, ani kdyby chtěly).

Takový výklad ale naštěstí ústavní soudce Jaroslav Fenyk nepodpořil, pouze potvrdil dřívější Rychetského slova o stoprocentním vlastnictví. Dohled veřejnosti nad obecními firmami tedy zatím zůstává.

Sněmovna se také bude zabývat novelou zákona o přístupu k informacím, chystají ji jak Piráti, tak ministerstvo vnitra. Cílem Pirátů je opět rozkrýt fungování ČEZu, novela vnitra pracuje se třemi variantami. Podle první by se jejím přijetím vrátil stav před rozhodnutí o ČEZu a stačil by tedy většinový podíl státu, aby se občané mohli ptát. Druhá konzervuje současný stav (nutnost 100 % podílu) a třetí naopak všechny státní a obecní firmy před občany skrývá.

Konečné slovo tedy budou mít, jako ostatně vždy, zákonodárci.

Jan Cibulka Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme