Žaloba na prezidenta aneb Donkichotství versus pragmatismus

„Aspoň jsem to zkusil,“ utrousí k mírně zklamaným spolupacientům despoticky řízené psychiatrické léčebny Randle McMurphy, hlavní postava pětioscarového filmu Miloše Formana Přelet nad kukaččím hnízdem. Po neúspěšném pokusu vyrvat z podlahy masivní těleso v umývárně. A totéž si může říkat senátor Václav Láska.

Tento článek je více než rok starý.

Komentář Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Ústavní žaloba na prezidenta Zemana nakonec ve sněmovně podle očekávání neprošla

Ústavní žaloba na prezidenta Zemana nakonec ve sněmovně podle očekávání neprošla | Foto: Michal Kamaryt | Zdroj: ČTK

Ostatně jistě nemohl počítat s tím, že jeho podnět k podání ústavní žaloby na hlavu státu projde celým Parlamentem. Když v dolní komoře mají drtivou většinu subjekty, v jejichž zájmu je buď s prezidentem jakž takž koexistovat, tedy hnutí ANO a ČSSD, anebo chtějí být Miloši Zemanovi prostě blízko – komunisté a SPD.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si celý komentář Ondřeje Konráda

Osmkrát a dost?

Lásku a jeho kolegy z Klubu pro liberální demokracii – SENÁTOR 21 jistě potěšilo, když návrh v červenci prošel aspoň horní komorou. A to hladce, 48 hlasy ze 75 přítomných. Navzdory námitce o zbytečném ztrácení času čímsi předem odsouzeným k nezdaru.

A když se k podnětu vyjadřovali kladně leckteří ústavně-právní experti, podle nichž je ujasnění práv a povinností prezidenta dávno na místě a navíc se domnívají, že Zeman ústavu nebo jiné součásti ústavního pořádku skutečně porušuje.

Pro 58, proti 62. Poslanci podle očekávání odmítli ústavní žalobu na prezidenta Zemana

Číst článek

A to od jmenování Rusnokovy úřednické vlády roku 2013, ačkoli ve sněmovně existovala většina k podpoře kabinetu politického, až po bezdůvodně natahované odmítání instalovat nového ministra kultury letos v létě.

Celkem jde o osm bodů a těžko říci, které z nich by mohli ústavní soudci shledat relevantními. Nebo jestli by neuvítali, kdyby byl podnět užší a o to přímější.

Emoce a vzpomínka

Ze čtvrteční sněmovní debaty nad senátorskou předlohou ale bylo patrné, že odpůrci žaloby nemají po ruce věcné argumenty, proč žalobu nepustit dál a nenechat věc příslovečnému koňovi s větší hlavou. Tedy ústavním soudcům.

A tak byla slyšet silně emotivní prohlášení. Například: „Jsem úplně mokrej. Jsem úplně postříkanej nenávistí k Zemanovi,“ jak zaznělo z úst šéfa klubu hnutí ANO Jaroslava Faltýnka.

Anebo: „Je to opoziční a senátorská špína.“ Má jít údajně o vzkaz jakéhosi prezidentova podporovatele, který si ale pro sebe nenechala, nýbrž jej před kamerami České televize rázně přečetla ministryně financí za ANO Alena Schillerová. A předseda sněmovny Radek Vondráček (rovněž z řad ANO), zase upozorňoval, že Zeman byl zvolen mnoha občany a k tomu je třeba mít úctu.

Je to relevantní argument? To nechť každý posoudí sám. Stejně jako označení předlohy za paskvil, chaotickou, špatnou slohovou práci bez vymezení napadaných skutků. Stačí párkrát kliknout myší, pak se zamyslet nad varováním, zda Zeman skutečně neposouvá zemi k prezidentskému systému, a konečně – vzpomenout na McMurphyho.

Autor je komentátor Českého rozhlasu

Ondřej Konrád Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme