V Chorvatsku ministra financí neodvolali

Dostat ministra financí z vlády nechce pouze český premiér Bohuslav Sobotka. O stejnou operaci se pokusili v Chorvatsku, konkrétně se o to snažila opoziční sociální demokracie a spolu s ní dosavadní menší vládní strana Most.

Komentář Záhřeb/Chorvatsko Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Chorvatský ministr financí Zdravko Marić | Zdroj: Reuters

Důvodem byl i v tomto případě střet zájmů. Minulý týden ovšem chorvatský pokus definitivně selhal. Ministr financí se sídlem v Záhřebu se jmenuje Zdravko Marić a do střetu zájmů se dostal tím, že před nástupem do vlády pracoval pět let jako ředitel pro strategie zemědělsko-potravinářského koncernu Agrokor, který je zdaleka největším podnikem v zemi a patří podnikateli Ivicovi Todorićovi.

Agrokor se před měsícem přiblížil ke krachu, uplatnilo se na něj ovšem pravidlo „too big to fail", tedy že je příliš velký na to, aby ho vláda nechala padnout. Zaručila se za jeho závazky a sama se chopila restrukturalizace. Část této agendy se pochopitelně týkala Marićova resortu.

To bylo i podle kolegů z vládní strany Most příliš, šlo prý o jasný střet zájmů. Marić byl nevhodným mužem pro řešení tohoto problému, protože jako přední manažer byl za stav koncernu odpovědný a zřejmě musel něco vědět o tom, že jeho účetnictví úplně neodpovídalo skutečnosti.

Most tedy vyzval hlavní vládní stranu s názvem Chorvatská demokratická unie k tomu, aby Mariće vyměnila. Premiér Andrej Plenković to však odmítl, i když tím ohrozil přežití své vlády. Také se někteří novináři divili, proč právě Marić je do té míry nenahraditelný, aby se kvůli němu rozpoutala vládní krize.

Podmíněná demokracie

Konkrétně deník Telegram spekuloval o tom, že Demokratickou unii Agrokor financuje. Plenković šel v každém případě do konfliktu čelem a místo šéfa financí vyhodil tři ministry, které nominoval Most.

Závěrečné dějství se odehrálo v záhřebském parlamentu. Debata o odvolání Mariće trvala přes 20 hodin čistého času, nakonec však ministr hlasování o nedůvěře přežil. Chorvatská demokratická unie má jenom 61 poslanců a k většině zajišťující Marićovu záchranu jich potřebovala 76.

Využila ovšem toho, že ve sněmovně zasedá 15 poslanců z malých stran či nezávislých. Pokud by se všichni přidali na stranu premiéra Plenkoviće, tak to šlo vyhrát. Zní to takřka neuvěřitelně, ale operace se podařila. Problém byl pouze v tom, že se mezi malými našlo jen 14 příznivců.

Ovšem také Chorvati dokážou používat model známý v Česku pod názvem Pohanka-Melčák. Obsahuje jména dvou sociálnědemokratických poslanců, kteří v roce 2007 zajistili v Poslanecké sněmovně většinu pro vládu Mirka Topolánka. Chorvatský Melčák je také sociální demokrat, jmenuje se Tomislav Saucha a právě jeho hlas rozhodl o tom, že Marić zůstane ve vládě. Svůj postup zdůvodnil tím, že nechtěl předčasné volby a raději podpořil stabilitu.

Příběh by se dal uzavřít konstatováním, že ve východní Evropě funguje jenom podmíněná demokracie. Její pravidla nemusí dodržovat ten, kdo je dost mocný, tedy zpravidla určité politicko-ekonomické uskupení, které má koneckonců vždycky dost peněz, aby nakoupilo potřebné hlasy. Přesto není fatalismus namístě.

Chorvati ukázali, že takové pravidlo není úplně samozřejmé. Stále ještě jsou k dispozici politici, kteří jsou za tím účelem, aby bylo zrušeno, připraveni obětovat své pozice, jako to učinili představitelé strany Most. S výhledem do budoucnosti to není úplně bezvýchodná situace.

Petr Holub Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme