Ministr Válek je zavalen problémy, účinná řešení však chybějí
Známe to všichni. Vypuknou dovolené a my spěšně revidujeme lékárničky. Zvlášť před dlouhou cestou do a z ciziny je nutné mít po ruce endiaron proti průjmu, kinedryl proti zvracení nebo tablety proti teplotám a bolestem. Kdyby to nebylo smutné, šlo by se letos bavit tím, jak rodiny obíhaly jednu lékárnu za druhou a sháněly žádané medikamenty.
Vedle penicilínových antibiotik, která jsou však jen na lékařský předpis, letos v žebříčku poptávky vede úvodem zmíněný endiaron, scházejí ale i mnohé léky, které pomáhají užšímu okruhu pacientů se složitějšími diagnózami, například Parkinsonovou chorobou nebo cukrovkou.
Ministerstvo zdravotnictví už jako na spoluviníky – vedle ruských válečníků či nespolehlivých dopravců – ukázalo i na občany, kteří se léky předzásobují. Lze se jim ale divit? O lékové krizi se začalo hovořit před necelým rokem.
V pravidelných intervalech jsme byli ministrem Válkem uklidňováni, že brzy už léky budou a není nutné syslit si je ve spíži. Jenže léky z asijských fabrik nedorazily a lidé cítí potřebu železné rezervy víc než dosud. Mnohým už je jedno, zda jde o originál nebo o nespolehlivý padělek sehnaný přes internet.
Kdy pomine nedostatek léků?
A co na to vládní politici? Vlastimil Válek otevřeně přiznává, že „jsou léky, které úplně zmizely a už nikdy nebudou a my si budeme muset zvykat, že je výrobce přestal vyrábět“.
Premiér Petr Fiala je zase přesvědčený, že „celé situaci zásadně pomůže zákon o léčivech, který zavádí u léků významných pro poskytování zdravotní péče distributorům povinnost vytvořit a držet měsíční zásobu těchto léčiv“. Existují přitom pochybnosti, zda tato norma bude stejně užitečná v malých venkovských provozovnách jako ve velkých městských lékárnách.
V lékárnách chybí antibiotikum s penicilinem, které je účinné proti angíně. Důvodem jsou ceny léku
Číst článek
Ministr Válek střídavě vytváří pracovní komise pro naleptávání problému a připomíná, že skutečně efektivní řešení je množné jen na evropské úrovni. Co tedy dělá na ní, se ale dosud nepochlubil. Přitom víme, že Evropská komise umí chrlit nápady, dokonce i dobré regulatorní nápady, jenže jí všechno moc dlouho trvá. Před tím, abychom viděli spásu v přesunu části farmaceutické výroby do Evropy, varují mnozí vědci a výzkumníci.
Není totiž těžké vyrobit tabletu nebo namíchat sirup. Podstatné je mít potřebné chemické látky, dovážené převážně z Asie. To s nimi je a bude potíž. Navíc farmaceutické firmy se chovají tržně. Chtějí vyrábět levně, prodávat draze a své zboží raději nabídnou tam, kde za ně víc dostanou a kde je jednodušší legislativa i administrativa. V tomto směru také dvakrát nezáříme.
Řešením ale není, že nám ministr bude místo léčivých sirupů mazat kolem pusy med. Vlastimilu Válkovi není co závidět: sotva se uklidnil covid, projevily se latentní nesnáze českého zdravotnictví. Musí teď zápasit s nedostatkem lékařů, který nezažehnal ani formulář na stránkách resortu, nebo s nekonečným čekáním na vyšetření prostřednictvím magnetické rezonance, CT či mamografu.
Nedostatku léků si ale všimne každý – a každého zajímá, kdy pomine. Vysvětlení i plány ministr Válek má, výsledky však ne a řešení je v nedohlednu. Jestli by to náhodou v jeho křesle nechtělo někoho, kdo se umí rychleji otáčet…
Autor je politický analytik.
Další setkání slovenského a ruského ministra zahraničí je už víc než varující
Petr Šabata
Sázka na plyn? Začala zima, za dveřmi čeká další krize v energetice
Julie Hrstková
Motoristé kongresující
Ondřej Konrád
Co čeká Sýrii? Nevídaný experiment
Jan Fingerland