Rakouská neutralita na vážkách?
Na vídeňské nádraží přijíždí pozdě večer vlak, jehož poslední zastávkou byla Břeclav. Jede z Polska. Už z okna pomalu zastavujícího vlaku se míhají postavy dobrovolníků v označených vestičkách s nápisem Charita Rakousko. Na rozdíl od prvního týdne ruské invaze na Ukrajinu teď na hlavním vídeňském nádraží převažují právě označení lidé ve vestičkách čekající na ty, kterým by mohli pomoci, než že by desítky lidí čekaly na to, až jim bude pomoženo.
Rakousko, Vídeň a jejich nádražní budovy mají svojí přímou zkušenost s poslední uprchlickou vlnou z roku 2015. I tehdy přicházeli dobrovolně lidé pomáhat jiným lidem v jejich nelidské situaci.
Rakousko v březnu 2022 je jiné než v roce 2015, ale pomáhá stejně. Krom mezinárodní krize, vyvolané ruskou agresí na Ukrajině, se teď Rakousko pere i s nejvyššími počty nově nakažených koronavirem od začátku pandemie. Přírůstky 40 až 50 tisíc denně jsou tu aktuálně na denním pořádku.
Žádný Zelenskyj v parlamentu
Politicky však Rakousko zůstává stát za svou neutralitou. Dokonce tak pevně, že nenechá promluvit Volodymyra Zelenského v rakouském parlamentu prostřednictvím telemostu. Rakousko ale není neutrální, co se týče jeho postojů k humanitární pomoci.
Válka na Ukrajině ho nenechává chladným. Prostřednictvím svých léty ozkoušených a válkou otrlých charitativních organizací pomáhá i přímo na místě a obyčejní lidé zaskočení naléhavostí situace posílají peníze.
Rakousko pořádá koncerty, nasvěcuje kulturní vídeňské svatostánky žluto-modrými barvami a vysílá v hlavním vysílacím čase program, jehož jediným cílem je vybrat co nejvíce prostředků pro iniciativu Soused v nouzi, Nachbar in Not. Rakouské rodiny ubytovávají uprchlíky. Z obrovského očkovacího centra v blízkosti mezinárodního sídla OSN ve Vídni vyrostlo centrum uprchlické. V Rakousku tradičně silné křesťanské iniciativy a Červený kříž v nabídce pomoci nijak nezaostávají.
Šedivý: Zvěrstva v Buče jsou prací ruských vojáků, pravděpodobně se mstili na místních obyvatelích
Číst článek
Mluví se o tom, že rakouský pracovní trh přijme bez problému 10 tisíc nových pracovníků z Ukrajiny. Podle ministerstva vnitra přišlo do Rakouska 150 tisíc lidí utíkajících před válkou. Velká část z nich však projíždí jinam do Evropy za přáteli a známými. Jen 7 tisíc se jich registrovalo a získalo tak rakouské pracovní povolení a povolení k pobytu.
Rakouské dráhy umožňují Ukrajincům cestovat zadarmo, stejně tak je tomu v hromadné dopravě. Rakousko chystá speciální letecký most z Moldavska pro přepravu asi dvou tisíc těch nejzranitelnějších lidí, kteří nezvládnou cestu po zemi.
O co je štědrost a humanita v obyčejných lidských gestech v Rakousku výmluvnější, o to je otázka rakouské politické neutrality ošemetnější. Přední politici se vyjádřili jasně a nekompromisně odsoudili agresi Vladimira Putina, ale rakouská vláda je spoutaná slibem neutrality z roku 1955, jakožto země, která druhou světovou válku prohrála.
Rakousko v zákoně o neutralitě slíbilo nevstupovat do vojenských aliancí. Pomoc Ukrajině tak má svoje politické limity. Rakousko nebude posílat vojáky, ani zbraně. Právě pod náporem aktuálních zpráv ale média a veřejnost vytváří na vládu tlak, jestli náhodou nenastal čas tuto otázku přehodnotit. Jestli náhodou ona neutralita už není jen pouhým mýtem, kterým se zaštiťuje politická reprezentace a pod kterou si rakouská veřejnost představuje nějaký ochranný deštník před případným ozbrojeným konfliktem, fakticky se ale veřejné mínění už na jednu stranu přiklonilo.
A ačkoliv například představitelka vládní opozice Pamela Rendi-Wagner (ze sociální demokracie) tvrdí, že se rakouská neutralita ukazuje být teď důležitější než kdy dřív, seriózní tisk ji kritizuje a její slova označuje za nehorázná. Jak totiž může být jakýkoliv stát tváří v tvář Putinově bestiální agresi neutrální?
I přesto podle aktuálního průzkumu nechce většina Rakušanů z kurzu neutrality slevit. V březnu 2022 se celkem 81 procent respondentů v průzkumu týdeníku Profil vyjádřilo, že Rakousko by mělo i nadále zachovávat svou neutralitu, a to i na pozadí války na Ukrajině. Pouze 12 procent se naopak vyslovilo pro vstup do NATO.
Na pravidelné nedělní demonstrace na podporu Ukrajiny ve Vídni chodí stále víc lidí. Rakousko také samozřejmě promýšlí míru své pomoci s ohledem nejen na uprchlickou vlnu z roku 2015, ale i na pomoc utečencům z války v Jugoslávii v 90. letech, jejichž rodiny v Rakousku zapustily své kořeny. Pomáhat teď totiž znamená být připraven žít následujících pár generací pospolu. Rakousko to dobře ví a i přesto, nebo právě proto teď pomáhá obdobně jako dřív.
Autorka je publicistka
Co čeká Sýrii? Nevídaný experiment
Jan Fingerland
Zákaz bezdomovectví v Čechách? Populismus jak vyšitý
Jiří Leschtina
Jak asi Alena Schillerová vnímá svoje voliče, když se kvůli nim převléká za hranolky?
Martin Fendrych
Seriálová óda na KGB se ruským divákům líbí
Alexandr Mitrofanov