Rusko se údajně obává ‚ukrajinských vojenských provokací‘

Nejnovější pohyby ruských vojsk v blízkosti hranic s Ukrajinou mají za cíl zajistit ruskou bezpečnost a nepředstavují pro nikoho hrozbu. Podle agentury Reuters to ve čtvrtek uvedla kancelář prezidenta Vladimira Putina. Komentář mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova přišel poté, co vrchní velitel ukrajinských sil tento týden upozornil, že Moskva shromažďuje u východoukrajinské hranice své síly.

Tento článek je více než rok starý.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Ruská armáda nacvičuje vojenskou přehlídku u příležitosti 75. výročí konce druhé světové války

Ruská armáda nacvičuje vojenskou přehlídku u příležitosti 75. výročí konce druhé světové války | Zdroj: Fotobanka Profimedia

Rusko v posledních dnech k této hranici přesunulo celkem asi čtyři tisíce vojáků. Kreml to glosoval výrokem, že „Kyjev by mohl sáhnout po provokačních akcích“, které by ve svém důsledku vedly „k obnovení občanské války na Ukrajině“.

Přehrát

00:00 / 00:00

Libor Dvořák: Rusko se údajně obává „ukrajinských vojenských provokací“

Když byl Putinův mluvčí Dmitrij Peskov dotázán, jestli připouští, že by se Rusko v takové válce připojilo k východoukrajinským separatistům, odpověděl vyhýbavě: „Na mysli mám právě občanskou válku, která už se tam odehrávala.“

Inu, nic nového pod sluncem – Rusko přece svou přímou účast na východoukrajinském konfliktu nikdy neuznalo.

Čilý vojenský pohyb, který v posledních dnech můžeme pozorovat na ruské straně společné hranice, nutno spojovat se sílícími ukrajinskými hlasy volajícími po „deokupaci Krymu“ a „konečném řešení v Donbasu“, které jako by automaticky předpokládaly ozbrojený zásah.

O nás bez nás

Na tyto nálady musí nějak reagovat i prezident Volodymyr Zelenskyj, který osvobození zmíněných území, tak či onak kontrolovaných Moskvou, učinil těžištěm svého předvolebního boje.

Aktuálně ukrajinský prezident hodně doufal ve schůzku v normandském formátu. Ta se sice 30. března odehrála, ovšem jen jaksi ze tří čtvrtin – Zelenskyj se zmíněné videokonference nezúčastnil. Jistě proto, že Angela Merkelová, Emmanuel Macron a Vladimir Putin probírali i jiná než ukrajinská témata, ale stejně…

Známý ruský politický komentátor Ivan Preobraženskij takovýto vývoj připisuje tomu, že Moskva se podobně jako v minulých letech zcela nezastřeně snaží EU přimět k tlaku na Kyjev, aby přistoupil na plnění zatím nepříliš fungujících minských dohod v klíči výhodném právě pro Rusko.

V tomto týdnu to tak dost vypadalo, protože Zelenskyj i další vrcholní ukrajinští politici museli nejnovější rusko-německo-francouzské jednání na nejvyšší úrovní vnímat jako klasické „o nás bez nás“.

V takovéto atmosféře pak není divu, že i řadoví Ukrajinci často pomýšlejí na vojenské řešení patové situace. Jistě se přitom spoléhají na to, že současná ukrajinská armáda je docela jiná, než byla ta v roce 2014, že má daleko lepší výzbroj, zdatnější velení a v neposlední řadě i skutečné bojové zkušenosti.

To všechno je jistě pravda, ale kdyby se Kyjev pokusil tento další zamrzlý konflikt vyřešit silou, na straně separatistů by nepochybně zasáhla regulérní ruská armáda. A co by se dělo pak, raději ani nedomýšlet…

Autor je komentátor Českého rozhlasu

Libor Dvořák Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme