Rakouský prezident usiluje o znovuzvolení, debatě o neutralitě se zatím vyhýbá

Rakušané budou letos na podzim vybírat nového spolkového prezidenta. Vlastně by možná ani nemuseli, protože ten stávající, Alexander Van der Bellen, oznámil, že chce být hlavou státu dalších šest let. U svých spoluobčanů je 78letý politik a bývalý dlouholetý šéf rakouských Zelených velmi oblíbený. Hlavně pro své klidné vystupování a sklonu k sebeironii.

Tento článek je více než rok starý.

Komentář Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Alexander Van der Bellen, vítěz rakouských prezidentských voleb, předstoupil po vyhlášení výsledků před novináře

Alexander Van der Bellen, vítěz rakouských prezidentských voleb, předstoupil po vyhlášení výsledků před novináře | Zdroj: Reuters

Možná ale i proto, že svým zevnějškem může mnohým připomínat roztomilého dědečka.

Přehrát

00:00 / 00:00

Robert Schuster: Rakouský prezident usiluje o znovuzvolení, debatě o neutralitě se zatím vyhýbá

Úspěch ve volbách má téměř jistý i proto, že většina hlavních politických stran už mu v minulosti vyjádřila podporu pro případ opětovné kandidatury. Kromě sympatií vůči současné hlavě státu za tím ale mohou být i zcela praktické důvody: Stranické pokladny zejí prázdnotou, a komu by se chtělo investovat peníze do nákladné kampaně proti někomu, kdo je považovaný za volebního favorita.

Van der Bellen provedl Rakousko v minulých letech nejenom úskalími covidu, ale zvládl překonat také několik politických krizí. Dokládá to i skutečnost, že během šesti let v čele státu jmenoval pět různých vlád, což se nepovedlo žádnému z předchůdců. Teď čelí jeho země nepřímým dopadům války na Ukrajině.

Vidět věci dál než za nejbližší roh

Skoro ve všech evropských státech se kvůli ruské vojenské invazi dostaly do popředí úvahy o vlastní bezpečnostní, případných spojeneckých zárukách a o budoucích výdajích na obranu. Dosud neutrální skandinávské země, Finsko a Švédsko, si dokonce podaly přihlášku na plnoprávné členství v Severoatlantické alianci.

Jenom v Rakousku, které je rovněž neutrální, jakoby zůstává vše při starém. Dalo by se říct: Proč také? Na rozdíl od Švédska a Finska je v pohodlné situaci, když je obklopeno buď členskými státy NATO, případně neutrálním Švýcarskem a Lichtenštejnskem. Jinými slovy, pravděpodobnost nějakého přímého napadení je minimální.

Vláda ve Vídni sice slíbila, že i ona dá na obranu víc peněz. Ale vzhledem k tomu, jak moc se v minulých desetiletích v armádním rozpočtu škrtalo, nějakou dobu potrvá, než bude patrné zlepšení stávající situace. Avšak jakékoli debaty o budoucnosti neutrality se snažili rakouští vládní představitelé dosud pokaždé utnout v zárodku.

Ani prezident Van der Bellen, který je formálně vrchním velitelem armády, se tématu nevěnuje a spíš se mu vyhýbal. Jako by tak trochu pošilhával po průzkumech, které naznačují, že přes 70 procent Rakušanů si přeje, aby jejich země zůstala neutrální, a to i bez ohledu na současnou válku na Ukrajině.

Přitom by právě prezidentova vysoká popularita byla dobrou příležitostí, aby se do diskuse vložil celou váhou své autority, případně aby se chopil jejího moderování. Asi by ho to stálo ve volbách nějaké to procento, možná by musel jít i do druhého kola. Ale byl by to počin hodný jeho politického postavení, zároveň by byla plně v souladu s celoživotní filozofií Alexandera Van der Bellena snažit se vidět věci v souvislostech a dál než jenom za nejbližší roh.

Autor je komentátor Lidových novin

Robert Schuster Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme