Necelých pět milionů dolarů, tedy v přepočtu asi 105 milionů korun, má podle rozhodnutí soudu ve východní Virginii zaplatit kazašská vědkyně Alexandra Elbakyanová. Důvod? Nelegálně zveřejňovala odborné články vydavatelství American Chemical Society.

K tomu samozřejmě nedojde. Elbakyanová takové peníze nepochybně nemá a do Kazachstánu americké právo nedosáhne. Takové rozhodnutí navíc není první.

Vydavatelství podle soudce rovněž může po poskytovatelích internetových služeb chtít, aby pirátský web Sci-hub zablokovali. Ani to se ale nestane. Web je registrován v Rusku a v době šifrovaného spojení mají telekomunikační firmy čím dál méně nástrojů, jak nějakou stránku zablokovat (navíc si nebudou špinit ruce cizími spory).

Sci-hub tak bude nadále - skrze uniklé přihlašovací údaje - stahovat odborné články z webů vydavatelů a poskytovat je zdarma každému, kdo o ně požádá.

Pro vydavatele je to problém, jelikož poplatky za přístup k textům tvoří drtivou většinu jejich příjmů. Jde přitom o skvělý byznys: samotný výzkum financují nejčastěji státy, časopisy za články výzkumníkům nic neplatí (vědci často ještě platí tzv. "vložné"), díky internetu pak náklady na vydávání klesají.

Naopak ceny článků strmě rostou a začínají být neúnosné i pro instituce jako Harvard. A pokud na web vydavatele přijdete „z ulice“, za zobrazení jednoho odborného textu obvykle zaplatíte okolo 500 korun.

Záchranné lano?

Představu, kolik platí české školy a výzkumné ústavy, si můžete udělat díky registru smluv, stačí hledat vydavatelství Springer, Elsevier, Taylor & Francis, Sage či Wiley-Blackwell. Jde o desítky milionů. Přínos vydavatelů je naopak sporný. Publikace článku v prestižním periodiku by měla být zárukou kvality, jenže to by v nich nesměly vycházet desítky nesmyslných textů vytvořených počítačem.

Problém už si uvědomuje i Evropská unie, proto musí všechny projekty podporované z grantového programu Horizon 2020 zveřejňovat výsledky zdarma v režimu OpenAccess. V budoucnu by se k výsledkům výzkumu placeného z veřejných peněz měl dostat každý.

Vydavatele tedy na jedné straně ohrožují piráti, státy jim ale pomocné lano spíš nehodí, jelikož živobytí vydavatelů představuje pro rozpočty příliš velkou zátěž. A zastání se nedočkají ani od samotných vědců, jak ukazuje podrobná mapa.

Na pirátské lodi jedou úplně všichni. Ano, i v Česku.

Jan Cibulka Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít