Když ruská invaze na Ukrajinu opravdu začala, v Londýně a Manchesteru se konaly protestní demonstrace a po Johnsonově tvrdém odsouzení ruského prezidenta Vladimira Putina ve sněmovně vládním prohlášením došlo k nebývalému jevu: Johnson začal vystupovat jako opravdový premiér a jak vládnoucí konzervativci (brexitáři či proevropané), tak i opoziční strany svorně podpořili vládní návrh sankcí proti ruským bankám i oligarchům.

Přehrát

00:00 / 00:00

Jan Jůn: Je Británie dostatečně aktivní ohledně pomoci Ukrajině proti ruské invazi?

Dokonce navrhovali sankce zpřísnit zákazem ruské propagandistické televize Russia Today (RT) – i s pořadem bývalého vůdce skotských nacionalistů, tedy prý „užitečného idiota“ Alexe Salmonda. Poslanci také požadovali konfiskaci majetku ruských oligarchů, získaných miliardovým praním peněz v Londýně, a mezi jiným prý i Putinových.

Požadovali také vyloučení Ruska z mezibankovního telekomunikačního systému SWIFT, přes ujištění amerického prezidenta Joea Bidena, že toho nebude zapotřebí, protože schválené sankce odříznou ruské banky od toku valut.

Převzato z Plusu

Jedinou skupinu vyjadřující nesouhlas tvořilo 14 ultralevicových labouristických poslanců z bývalého vedení strany za Jeremyho Corbyna, kteří ale po hrozbě pozastavení členství nesouhlas odvolali.

Premiér Johnson pak prohlásil, že je rozhodnut, že Putinova strategicky pochybená invaze „musí selhat“, a začal pro vyloučení Ruska ze SWIFTu lobbovat mezi členy NATO. Ohlásil také zdvojnásobení počtu vojáků britské jednotky v Estonsku, plus vyslání další tisícovky vojáků do východní Evropy. Navíc poslal do Středomoří raketový torpédoborec a posílil letecké patroly hranic NATO o čtyři další stíhačky Typhoon.

Dodávky zbraní

Hlavně ale šlo o zásilky zbraní, poté co už před měsícem poslal velmi aktivní ministr obrany Ben Wallace 2000 přenosných protitankových raket ukrajinské armádě, a to jako zástupce vůbec první země NATO. Wallace si svými rozhodnými organizačními kroky i označením Putina za pomatence už vysloužil oblibu obyčejných Britů i médií.

Britové nyní připravují zásilky neprůstřelných vest a družicových telefonů pro případ vypnutí internetu a také přenosných raket typu Stinger, tolik účinných během ruské okupace Afghánistánu, a Wallace měl mít podíl na rozhodnutí Dánska poskytnout jich 200 Ukrajině.

Vláda mezitím požádala petrolejářskou firmu BP s pětinovým podílem v ruském Rosněftu, aby se jej zbavila a ohlásila osobní sankce nejen proti ruským činitelům, ale i proti Putinovi a jeho ministru zahraničí Sergeji Lavrovovi. Ministr Wallace pak zorganizoval skupinu 27 dárcovských zemí, včetně Spojených států, aby přispěly Ukrajině obrannými zbraněmi i zdravotnickým materiálem.

V pátek, jak obdiv k účinné obraně ukrajinské armády vůči přesile vzrostl v médiích i mezi Brity, Johnson oslovil v televizním poselství Rusy a prohlásil v ruštině: „Nevěřím, že tato válka je vedena vaším jménem.“ A dodal, že Putinovy akce už vedou k izolaci Ruska ve světě. Poslal také poselství „hrdinným obráncům Ukrajiny“.

Británie tedy zjevně hraje v aktivitách na pomoc Ukrajině prim a to je velmi potěšitelné.

Autor je komentátor Českého rozhlasu

Jan Jůn Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít