Johnson plnou parou vpřed, zatímco poražený Corbyn odmítá vinu
Začal první povolební týden a zdá se, že nově zvolený premiér Boris Johnson zavelel plnou parou vpřed, aby zvládl, co voličům nasliboval.
Začíná jen pár malými změnami ve vládě (kultura a Wales) – na ty zásadní si údajně máme počkat až do února, po brexitu. Ministry to má motivovat, aby se snažili a začali se bát o křesla.
Johnson odmítl vypsání nového skotského referenda. Slíbil, že Británie bude dělat věci lépe
Číst článek
V úterý nastoupí staří i noví poslanci – a jak víme, těch konzervativních tam bude tolik jako dní v roce – a složí obvyklý slib, aby pak spolu se Sněmovnou lordů byli v jejím sále ve čtvrtek přítomni královnině trůnní řeči.
Hlava státu přečte legislativní program vlády na příštích pět let a pak poslanci, včetně ministrů, spárovaně – vláda s opozicí – odejdou do sněmovny. O čem si budou Johnson a vůdce labouristů Corbyn cestou povídat, si jde jen těžko představit.
Johnson, jehož ješitnou ambicióznost a stylizování se do podoby oblíbeného Churchilla zesměšňují britští komentátoři, v projevu v Downing Street zdůraznil, že bude premiérem všech Britů, bez ohledu na to, jak hlasovali. Prý proto, aby mohlo začít sjednocování země rozdělené postoji k brexitu. Poděkoval také zvlášť tradičně labouristickým severním obvodům, že poprvé za 70 let volili konzervativce.
Co se vlastně stalo?
Sněmovnu čeká rozsáhlá legislativní agenda, začínající Johnsonovým „uskutečněním brexitu“. Dalšími okruhy budou fungování zdravotnictví, krize sociální péče, řešení kriminality a zhoršeného životního prostředí.
Johnson chce také ukončit příliv gastarbeiterů z unie a omezit přistěhovalectví odjinud zavedením australského bodového systému. Prohlásil, že cizinci „se v Británii roztahují, jako by jim patřila“.
Návrh brexitové dohody chce prý Johnson nyní díky absolutní většině ve sněmovně prohnat dalším čtením už v pátek a proces dokončit začátkem ledna. Jak známo, text dohody však neřeší budoucí vztahy, což bude mnohem složitější dojednat, mělo by se tak využít takzvaného „přechodného období“ do konce příštího roku a do té doby se vztahy nezmění.
Jak tvrdí Evropská unie, stihnout vše za rok je ale takřka nemožné a Johnson musí do července oznámit, zda hodlá období prodloužit, nebo zda preferuje tvrdý brexit.
Co se týče osudu extrémně levicového vůdce labouristů Corbyna a jeho vedení, členstvo i poslanci požadují, aby odešlo, a v úterý má výkonný výbor strany rozhodnout, jak dál. Corbyn sám se necítí být vinným za volební debakl a řekl, že strana přece měla skvělý program. Chtěl by ji vést až do března a „zkoumat, co se vlastně stalo“.
Kandidáti na nové vedení však už hrozí vzpourou za předpokladu, že neodejde ihned, a požadují rychlý návrat do středu politického spektra, jinak strana nikdy volby nevyhraje. Uvidíme, co na to Corbynovi mladí kryptokomunisté z vnitrostranické organizace Momentum, kteří se pod jeho vedením v základních organizacích leckde zabydleli. Hrozí tak vnitrostranická válka.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Volební fígle Kateřiny Konečné
Jiří Leschtina
Co čeká evropský automobilový průmysl? Stávka ve Volkswagenu je jen začátek
Julie Hrstková
Nad Gruzií se vznáší stín vážného občanského konfliktu
Libor Dvořák
Ambiciózní projekt reformy daní z dílny PAQ Research má jediný háček: je navrhovaný v Česku
Apolena Rychlíková