Minulou neděli Madurova socialistická strana získala Národní shromáždění, poslední baštu, která jim chyběla k ovládnutí všech státních institucí. Hlasovalo pro ni – podle oficiálních údajů – bezmála sedmdesát procent voličů. Nutno ale dodat, že volební účast byla mimořádně nízká. Úřední data hovoří o 31 procentech, opozice dokonce o dvaceti.

Přehrát

00:00 / 00:00

Leona Šmelcová: Ve Venezuele padla poslední bašta demokracie

Opozice si přišla na 18 procent hlasů. I když samotné slovo opozice je zavádějící. Ta reálná, v čele se sedmatřicetiletým Juanem Guaidóem, prozatímním venezuelským prezidentem, vyzvala k bojkotu voleb a nezúčastnila se jich. Mnozí – včetně Guaidóa – by stejně ani nemohli. Poté co Národní volební radu (CNE) letos plně obsadili Madurovi lidé, se na opoziční seznamy kandidátů protlačili jen režimem schválení a vybraní zástupci. Poslední skutečně demokratické volby se tak v někdejší ropné velmoci uskutečnily před pěti lety.

Oslabení poslanci

Tehdy byla volební účast více než sedmdesátiprocentní a autoritářskému prezidentovi, nástupci zesnulého Huga Cháveze, po hlasování zatrnulo. Opozice v roce 2015 s přehledem vyhrála a získala dvoutřetinovou většinu. Jenže Madurův armádou podporovaný režim začal moc zákonodárců oslabovat rozhodnutími Nejvyššího soudu. Opoziční vedení nemohlo prosazovat nové zákony ani dohlížet nad vládními kroky. Poslanci mohli víceméně jen nesouhlasit a pronášet projevy. Někdy ani to ne.

Před necelými dvěma lety, po zmanipulovaných prezidentských volbách – a ano, nejvyšší úřad tehdy znovu obhájil Maduro – opozice vsadila vabank: jmenovala prozatímním prezidentem předsedu parlamentu Juana Guaidóa, kterého coby lídra země uznalo přes padesát zemí světa, včetně USA nebo Česka.

Převzato z Plusu

Nicméně ke změnám nepomohl ani mezinárodní tlak nebo tvrdé sankce, kdy například Trumpova administrativa nařídila i do té doby všemi odmítané restrikce na ropu. Guaidó věřil, že na svou stranu získá vojáky, Madurovu klíčovou sílu, a destabilizuje režim. To se nepovedlo. Navzdory ohromné inflaci, totálnímu nedostatku téměř všeho – od potravin po vodu a elektřinu – a exodu krizí zdecimovaných Venezuelanů (ze země odešlo přes pět milionů z třiceti) se Madurovi a jeho kleptokratickému režimu stále daří držet se u moci.

Problémy prozatímního prezidenta

Nedělní volby se odehrály bez účasti mezinárodních pozorovatelů, na hlasování nedohlížely Spojené státy, Organizace amerických států ani Evropská unie. Transparentnost ale přijeli zkontrolovat Madurovi přátelé – bývalí prezidenti Ekvádoru Raffael Correa a Bolívie Evo Morales. Venezuelské vládě hned pogratulovali spojenci z Íránu a Ruska. Moskva pochválila Caracas za příkladné hlasování.

Řada zemí včetně USA, Británie a Česka naopak vyjádřila podporu Guaidóovi, protože volby – i slovy českého šéfa diplomacie Tomáše Petříčka – „nesplňovaly minimální demokratické standardy a nerespektovaly politický pluralismus“.

Opozice se ale znovu ocitla v těžší pozici. A popravdě, i její zahraniční podporovatelé se dostávají do svízelné situace. Legitimita prozatímního prezidenta se od ledna, kdy nastoupí nové Národní shromáždění, bude odvozovat mnohem hůř než doposud.

Autorka je publicistka

Leona Šmelcová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít