Do začátku zápasu zbývá skoro pět hodin, venku prší a je poměrně chladno. Na první pohled je kolem moderního stadionu pro více než 40 tisíc diváků klid. A proč by taky nebyl? Soupeř není zrovna z nejslavnějších – nováček italské ligy z Beneventa, který ještě neuhrál ani bod.

Stačí ale přijít do přilehlého obchodního centra, které je těsně u fotbalové arény. A začínám pomalu chápat, co v Itálii znamená fotbal! Potkávám jednoho fanouška za druhým se šálou Juventusu nebo znaky klubu na oblečení – mladí, staří, ženy, muži.

Korzují, baví se a čekají na vrchol dne. A nejen to. Projdu kolem obchodů a na druhé straně už od východu uvidím frontu do muzea, které připomíná slavnou historii klubu. Uvnitř se přes dav skoro nedá hnout. Když se navíc objeví na malou chvíli Pavel Nedvěd – dřív ikona na hřišti a teď viceprezident Juventusu, strhne se šílenství.

Všichni chtějí mít fotku, všichni ho chtějí pozdravit, tvoří se chumel, který roste. Čím dál víc poznávám, že fotbal je v Itálii vlastně náboženství. V očích některých fanoušků je vidět omámení. Běží a volají svým známým: Hned doraz, je tu „Grande Paolo“!!! Momentální štěstí ale trvá jen na moment, Nedvěd mizí s ochrankou zpátky na stadion.

Zhruba hodina a půl do výkopu, před jednotlivými bránami jsou zástupy, lidé si deštníky téměř vypíchnou oči. Už chtějí být uvnitř. Ještě další kontrola, kdy je potřeba projít bezpečnostním rámem. Začínám být nervózní, už to trvá dlouho. Nespokojenost je i u domácích: Zrychli, vždyť prší!

A pak největší zážitek – samotný zápas. Už při příchodu na tribunu krásného stadionu máte zvláštní pocit. Všude kolem vás jsou emoce. Lidé fandí, gestikulují rukama, drží se za hlavu, radí fotbalistům, nadávají i chválí. Ano, podobně to vypadá i v Česku, jen na tribunách zdaleka není 40 tisíc diváků s italským temperamentem.

Prostředí vás vtáhne do hry, najednou fandím. Tleskám úvodnímu choreu. Raduju se, když se podceňované Benevento dostane do vedení, vzápětí je mi jako nestrannému divákovi líto, že Juventus zahazuje šance. Nakonec ale všechno dopadne, jak podle předpokladu mělo. Domácí vyhrávají!

Odcházím ze stadionu a vidím postávající desítky, možná stovky fanoušků, kteří jsou u jednoho z výjezdů a čekají, že třeba jen na moment zahlédnou svoje hrdiny v odjíždějícím autě.

V hlavě mi jen probleskne: Jo, tohle byl zážitek!!! Vítejte ve světě Juventusu Turín!

Mirko Vasić Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít