Pamatuje na to zákon chránící spotřebitele před nekalými praktikami výrobců a poskytovatelů služeb. Tedy před zbožím, které by si v životě nekoupili, kdyby je prodejci neuvedli v omyl.

A to dokonce i za předpokladu, že informace v reklamě je sice pravdivá, ale je spotřebiteli poskytnuta zavádějícím způsobem. Takže se spotřebitel nemůže svobodně rozhodovat.

Přehrát

00:00 / 00:00

Lída Rakušanová: Klamavá reklama? Politikům projdou i lži

V politice tohle všechno ale evidentně neplatí. Pravdou je, že odvolání vlády je podle článku 62 Ústavy sice v kompetenci prezidenta, ale následující články definují, kdy to smí udělat. A nikde tam nestojí, že by to bylo jen na jeho libovůli.

Experti se shodují, že ústavu je nutno číst jako celek. A že když Jaroslav Bašta tvrdí, že chce svrhnout vládu, která se opírá o vůli sněmovny a o vůli voličů, slibuje protiústavní jednání. Tedy de facto vyhrožuje pučem.

Vysoké mínění o voličích

Přesto může být Jaroslav Bašta v klidu. Máme totiž zákon nejen na ochranu spotřebitelů, ale i k volbě prezidenta republiky.

A v únoru 2013, po zvolení Miloše Zemana prezidentem, se Nejvyšší správní soud vyjádřil i k vedení jeho volební kampaně.

A to na základě podnětu, že jeho tehdejší billboard s textem: „Stop této vládě. Volte Zemana“ porušil paragraf 35 zmíněného zákona, protože klamavě sliboval odstranění vlády, ačkoliv k tomu prezident podle Ústavy nemá pravomoc.

Voliči byli tudíž uvedeni v omyl, což ovlivnilo volební výsledek v neprospěch tehdejšího Zemanova protikandidáta Schwarzenberga. Navrhovatel proto žádal opakování voleb.

Soud ale jeho návrh zamítl v plném rozsahu, a to s odůvodněním, že voliči prý neočekávali od Zemana „zastavení vlády, nýbrž aktivní ovlivňování její činnosti v rámci ústavních mezí“. Podle soudu je přípustná i negativní kampaň upozorňující na nedostatky protikandidáta.

A přípustné je prý i to, „aby se v politickém sloganu objevila jistá míra přehánění, personalizace, symboličnosti či zkratkovitosti, protože volič, podobně jako u běžných reklamních sloganů, s určitou mírou nadsázky u tohoto typu politické komunikace počítá“.

Nezbývá než dodat, že soudci mají o voličích věru vysoké mínění. Jenže pokud je podle nich normální, že politici slibují nemožné, pak se nelze divit, když se mezi lidem šíří dojem, že jim ti nahoře lžou a celá ta demokracie je vlastně na nic. K volání po vládě tvrdé ruky zbývá pak už jen krůček.

Autorka je komentátorka Českého rozhlasu

Lída Rakušanová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít