Putin není šílenec. Bohužel
„Lenine, probuď se, Brežněv se zbláznil!“, znělo jedno z nejčastějších hesel v srpnu 1968, když sovětské tanky přijely do Československa převálcovat pražské jaro. Dnes se tváří v tvář ruské agresi na Ukrajině utěšujeme, že se zbláznil Putin. Vyhrožovat světu atomovou válkou přece může jenom šílenec, říkáme si. Jenže Putin bohužel nezešílel. Je to horší.
Ruský vládce je tou nejtemnější esencí toho, čemu se říká „ruská duše“. Té diagnostikovali nejen ruští, ale i západní spisovatelé, umělci a filosofové odjakživa záhadnou melancholii, trudnomyslnost a až masochistickou ochotu trpět, údajně plynoucí, jak tvrdí například ruský filosof Berďajev, z řetězce hrůzyplných událostí v ruských dějinách.
Bohužel má ale tahle mince i odvrácenou stranu: ve své knize „Vše plyne“ říká Vasilij Grossman o ruských revolucionářích po roce 1917, že se v nich snoubila „dobromyslnost a ochota snášet strasti s pravým opakem, s neúprosným pohrdáním vůči lidskému utrpení.
Projevovala se u nich sektářská cílevědomost a připravenost potlačit kvůli imaginární svobodě svobodu současnou a zničit existující morální zásady kvůli budoucím principům“.
Že si „ruská duše“ libuje nejen ve vlastním, ale zrovna tak i v cizím utrpení, dokládají už od 16. století i četná svědectví evropských cestovatelů. Včetně Karla Havlíčka Borovského, který po několikaletém pobytu v Rusku varoval, že se k nám Rusové přibližují „s jidášským polibkem, aby nás pak strčili do kapsy“.
Světélko naděje
Německá novinářka Michaela Friedrich ve svém eseji „Ruská duše a záliba v utrpení“ poznamenává, že ruští autoři sice opakovaně vyzývali své krajany, aby vzali vlastní osud do svých rukou a společně překonali celonárodní bídu a utrpení, ale zároveň ve svých textech znovu a znovu „ruskou duši“ idealizovali jako nadřazenou racionálnímu západu.
24:02
Novinář Pazderka: Putin a jeho okruh sázeli na to, že Zelenskyj uteče ze země a stáhne se do bezpečí
Číst článek
A co z toho všeho plyne pro současnou situaci v Evropě? Je zřejmě málo pravděpodobné, že by se většina Rusů proti Putinovi kvůli jeho válce s Ukrajinou postavila. A mají-li opravdu v genech nejen sklon k fatalismu a ochotu trpět, ale ještě si na tom zakládat, pak nejspíš vydrží i drastické sankce zvenčí.
Bohužel, Putin není šílenec. Pouze se přepadením Ukrajiny definitivně zařadil mezi hrůzovládce, jakých je v ruských dějinách celá řada.
Jedno světélko naděje ale na konci ruského tunelu přece jen bliká: je v mladých lidech, kteří demonstrují na ruských náměstích. Zaplať pánbůh za něj.
Autorka je komentátorka Českého rozhlasu
Terapeutická diplomacie premiérky Meloniové
Petr Fischer
Proměny ukrajinského prezidenta
Libor Dvořák
Empatie kontra entropie
Lída Rakušanová
Spor kolem občanství ČR pro Rusy stále trvá
Alexandr Mitrofanov