otrlý obyvatel hlavního města si jen promne oči a v hlavě se mu rozběhnou některé úvahy.

Napříkad: skvělý nápad, protože právě teď se v superbohaté Praze nestaví ani jeden jediný metr metra a to už od dubna 2015, kdy byla trasa A prodloužena k motolské nemocnici, čímž byla ovšem taky významně odkloněna ze směru z Dejvic na letiště. A není ani pravděpodobné, že by se v nejbližší době začala stavět léta očekávaná a mnohokrát ohlašovaná trasa D do Písnice.

Což dohromady znamená, že Praha zažívá nejdelší prodlevu ve výstavbě metra od roku 1967, kdy se poprvé koplo do země.

Ale pak přijdou jisté pochybnosti: není to snad právě rok, kdy předseda vlády Sobotka oznámil, že se jednou z priorit jeho kabinetu stává vlakové spojení centra metropole s největším a stále vytíženějším mezinárodním letištěm země? Že se možná už v roce 2019 začne skutečně stavět a že se na letiště svezeme někdy kolem roku 2023 - 2024? A není Adriana Krnáčová náhodou reprezentantkou hnutí, které v Sobotkově vládě zasedá?

A když se pak podíváme do paměti či pro jistotu do archivů, naše podezření, že se skutečně jedná o akci Tondy Blaníka, jen vzroste. Narazíme tam třeba na veselé texty z roku 2008, v nichž se dočteme, že vlak na letiště dojede v roce 2013 a o tři roky později, jinak řečeno loni, bude k ranvejím a terminálům přivedena i podzemní dráha. Což byl mimochodem tak šílený nápad, že je jen dobře, že z něj sešlo, ovšem pro celou tuhle nekonečnou ságu je docela příznačný.

Pak jsme taky slyšeli o plánu prodloužit na letiště tramvaj a nakonec vcelu nejrealističtější myšlenku, že nakonec vzhledem k počtům cestujících z letiště do centra budou autobusy docela stačit.

Nejsme v Číně

Tohle není žádná lokální zprávička. Jde o projekt za víc než 20 miliard korun, který má hlavní město členského státu EU přiblížit standardům vyspělého světa, kam snad už léta patří - ovšem absolutně ne svoji infrastrukturou. Jistě, není to úplně jednoduchá stavba, nejsme ani v Číně, kde je možné stavět tisíce kilometrů tratí nebo dálnic, protože tam není třeba brát ohled na cokoliv a kohokoliv - přírodu nebo zájmy místního obyvatelstva.

Ale přece je železnice na pražské letiště možná tou nejsrozumitelnější ukázkou absurdní neschopnosti státu postavit skutečně jen několik málo kilometrů trati nad nebo pod zemí. Udržovat ještě 30 let po revoluci daňového poplatníka v dojmu, že standard je ve skutečnosti luxusem, je pobuřující.

Text je převzatý z Českého rozhlasu Plus

Dobře, přistupme ale skutečně na chvíli na myšlenku, že rychlodráha na letiště je ve skutečnosti něco, co tak úplně nepotřebujeme a že jsou tu jiné priority.

A hned bychom mohli jednu nabídnout, spojení Prahy a Brna, dvou největších měst země. Popisovat znovu dokola stav dálnice D1 a její rekonstrukce je celkem zbytečné, pojďme radši na vlak.

A když se podíváme, co je tu nového, zjistíme, že se věci skutečně hýbou dopředu. Od června budou tři měsíce vlaky z Prahy, které pokračují na Bratislavu a Vídeň, míjet kvůli nutným opravám brněnské hlavní nádraží, což je vzhledem k jeho stavu snad i rozumná varianta.

Jen první věta zprávy, kterou o tom na svém webu přinesla ČT24, o tom ale říká všechno: "Železniční uzel v Brně se bude - v budoucnu - modernizovat. V roce 2002 to schválila vláda."

Téhle situaci se tuším říká, že vám zřejmě definitivně ujel vlak. Šťastnou cestu.

Jindřich Šídlo Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít