Když zdražují vstupy, tedy elektřina a motorová nafta pro vlakové soupravy, pak je třeba přenést náklady na zákazníky a zdražit jim lístky. Jinak se státní dráhy propadnou do dluhů, nejméně dvou miliard ročně.

Přehrát

00:00 / 00:00

Petr Holub: Zdražení vlaků o 20 procent. Slyšíme dobře?

Jinde ovšem přemýšlejí, jak cenu železnice a veřejné dopravy zlevnit. Také v Česku vzbudil pozornost experiment německé vlády, která 2,5 miliardami eur dotovala takzvaný devítieurový lístek. Kdo si ho koupil, mohl jezdit celý měsíc německou veřejnou dopravou kromě expresů ICE a nic dalšího neplatil.

Projekt už skončil, vláda však navrhuje, že se obdobný lístek zavede natrvalo, stál by přitom 49 nebo 69 eur měsíčně, to je při běžných cenách německé veřejné dopravy zanedbatelný obnos.

Rakousko už v lednu zavedlo takzvaný Klima-Ticket, který umožňuje jezdit úplně libovolným druhem veřejné dopravy. Stojí 1095 eur a platí celý rok, po úpravě z června 13 měsíců.

Ignorovat desítky miliard za investice?

Sousedé hledají už tradičně cestu, jak přesvědčit obyvatelstvo, aby vyměnilo jízdu autem za ekologický druh dopravy. V časech energetické krize se ale najdou další důvody.

Snížením cen dopravy klesá celková inflace, jak se potvrdilo v Německu, zároveň se ušetří pohonné hmoty pro automobily, kterých je nedostatek. Přeučit občany na vlak je elegantní nástroj proti energetické nouzi.

Stát musí provozovatelům veřejné dopravy vyrovnat ztrátu, o tom není pochyb, podpora vlaků však patří k těm nejméně nákladným. A pravicové ekonomy může potěšit i tím, že je zacílena naprosto přesně.

Podporovat veřejnou dopravu není pro státní správu žádnou povinností, přesto by o ní měla vážně přemýšlet v časech, kdy se chystá rozdávat občanům i podnikům desítky miliard přímé podpory nebo když posílá miliardy, aby zajistila nižší cenu benzínu pro automobily.

Nakonec nejde jen o to, že se na nějakou dobu zlevní doprava občanům postiženým krizí, zlevnění lístků na vlak může být podnětem, jak změnit poněkud nefunkční model financování železniční dopravy v Česku.

Jak známo, byl vytvořen systém zdánlivé konkurence, při kterém státní České dráhy soutěží se soukromými firmami o to, kdo bude provozovat vlak na určité trati. Možná se tím něco ušetří, zároveň ale stát opravuje a modernizuje železniční trať nákladem několika desítek miliard korun ročně.

Ignorovat desítky miliard za investice, o jejichž efektivitě se nelze přesvědčit, a zároveň odhánět cestující zdražováním, které vynese maximálně pár miliard – právě to nedává žádný smysl.

Autor je reportér serveru Seznam Zprávy.

Petr Holub Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít