Zastánci štíhlého státu a obezřetných výdajů ze státního rozpočtu, zvlášť v éře obřích schodků, budou proti zvyšování platů státních zaměstnanců. Připustí je jen v případě, když dojde k redukci pracovních míst.

Přehrát

00:00 / 00:00

Lukáš Jelínek: ČSSD a ANO válčí o platy, mzdy, ale hlavně o voliče

Stejně tak se budou bránit zvyšování minimální mzdy – a odůvodní to především enormní zátěží firem, ke které došlo za koronavirové epidemie.

Naopak ti, kterým záleží na sociálním smíru a dorovnávání rozdílů ve společnosti budou argumentovat zdražováním, které se dotýká těch nejhůře placených jedinců v erárních službách.

Nebo říkat, že je nespravedlivé, aby státní zaměstnanci, kteří byli v první linii při odstraňování následků infekce nebo při vyřizování kompenzací pro firmy i zaměstnance, obdrželi pouze slovní poděkování a ani korunu navrch.

O rostoucí minimální mzdě, která je mimochodem předmětem předvolebních debat i v sousedním Německu, zase mohou prohlásit, že táhne vzhůru platy v celém soukromém sektoru a pomáhá trendu formování ekonomiky s vyšší přidanou hodnotou.

Schillerové image

Poněvadž ale co nevidět půjdeme s hlasovacími lístky k urnám, soustřeďme se hlavně na politickou rovinu sváru.

Sociální demokraté povzbuzováni odbory chtějí pro všechny státní zaměstnance tři tisíce navrch. Jako příklad vedle hasičů či policistů uvádějí uklízečky, které potřebují peníze víc než státní manažeři. Kdyby se přidávalo procentuálně, polepšily by si zejména vysokopříjmové kategorie.

Zbroj s logem ČSSD oblékla ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová, která se ani před televizními kamerami a rozhlasovými mikrofony nežinýruje jít do okázalých osobních soubojů s ministryní financí za ANO Alenou Schillerovou.

Ta původně chtěla platy všech státních zaměstnanců s výjimkou učitelů zmrazit. Po ofenzívě sociálních demokratů akceptovala úvahu premiéra Andreje Babiše (ANO) o růstu 1400 korun, který by pokryl 3,5procentní inflaci.

Leč Maláčová inflaci odhaduje na šest procent. Tento konflikt je v poločase, o pomyslné přestávce mají proběhnout konzultace mezi experty odborů a resortu financí.

Budoucnost minimální mzdy by Andrej Babiš nejraději nechal až pro novou vládu vzešlou z voleb. Maláčová však spolu s odbory trvá na tom, aby stoupla na 18 tisíc korun už za tohoto kabinetu, a zaštiťuje se polským a slovenským vzorem.

Tvářit se, že kulky svištící vzduchem nemají s volebním kláním nic společného, by bylo neupřímné, přestože podobné bitvy vzplanuly i dřív.

Aby ČSSD přežila, potřebuje oslabit babišovce a vzít si od nich zpět aspoň část svých tradičních voličů, tedy státních zaměstnanců a nízkopříjmových pracovníků ve firemní sféře. Proto se snaží vylíčit hnutí ANO jako partu skrblíků.

Paradoxně jim k tomu nahrává Alena Schillerová, která si už nejen slovy, ale i některými kroky buduje image pravicově laděné političky. To se může hodit, pokud sociální demokraté a komunisté ve volbách neuspějí a ANO bude muset zaklepat u konzervativců nebo okamurovců. To dá rozum, že s prázdnou by přijít nemohlo.

Převzato z Plusu

Kdyby se ale přeci jen naskytla šance pokračovat v dnešním formátu, ANO i ČSSD by po něm nepochybně skočily.

Oba týmy znají cenu kompromisu. Jana Maláčová už v rozhovoru pro sobotní Právo ocenila, že Babiš je ochoten zasednout ke stolu i s odboráři, a dodala: „Hnutí ANO chtělo nulu. Teď se posouváme, to je dobře. Neměli bychom se hádat nebo jít na sílu.“

A na líbivém návrhu zmrazit platy ústavních činitelů se vláda shodla hladce. Žádná kaše se zjevně nejí tak horká, jak se uvaří.

Autor je politický analytik

Lukáš Jelínek Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít