Svět znejistělý pandemií ovlivní i podzimní volby v Česku
Hlavním tématem podzimních voleb nebude epidemie koronaviru a její zvládnutí, či nezvládnutí. Podle průzkumu agentury Median pro Český rozhlas občany víc trápí obecně bezpečnost, stav zdravotnictví i veřejných financí a životní úroveň. A na tyto oblasti by se měly kandidující vládnoucí strany zaměřit.
Ze série rozhovorů s významnými evropskými politology a historiky pro Český rozhlas Plus o širším kontextu voleb v Česku ale plyne, že epidemie přece jen vliv na rozhodování voličů mít bude, byť zprostředkovaně.
Například Wolfgang Merkel, profesor politologie na berlínské Humboldtově univerzitě, upozornil, že nejen v Německu pandemie postihla ty nejslabší vrstvy a pak také prohloubila rozdělení společnosti.
„Polarizace tu byla už dřív, ale teď se vyostřila. Dvacátá léta 21. století budou ve znamení polarizace. Rozdělení společnosti se bude ještě prohlubovat. V Německu se to postupně děje už deset let, přestože jsme na tom hospodářsky dobře – což dokládá, že polarizace se neodvíjí od stavu ekonomiky,“ soudí profesor Merkel.
Jeden z nejznámější evropských politologů současnosti, působící ve Vídni, Ivan Krastev zase upozorňuje, že epidemie otřásla v lidech důvěrou v demokracii:
Průzkum: lidé se chtějí v říjnu nejčastěji rozhodovat podle programu stran. Význam má i osobnost lídra
Číst článek
„Velmi silná část nepolitické společnosti říká, že není rozdíl v tom, kdo je u moci, proč by je to mělo zajímat. Nejhorší je, když už lidé nevěří, že volby mohou něco změnit. To mě opravdu znepokojuje. Nejen v našem regionu, ale obecně v demokratickém světě, kde se nedůvěra stává výchozí možností.“
Na volbě stále záleží
Podle zmíněného průzkumu Medianu se chystá k podzimním volbám 66 procent lidí a mezi těmi, kteří volit nepůjdou, převažují odpovědi typu nezájem o politiku, není koho volit, nevěřím, že se něco změní…
A do třetice vzpomeňme ze série rozhovorů amerického historika Timothyho Snydera, velkého znalce střední a východní Evropy, který se obává vyprázdněnosti demokracie, a to zdaleka ne jen v Česku a u sousedů:
„Máte volby a politické strany, ale všechno je to svým způsobem prázdné. Není dostatek faktů ani hodnot, jsou jen procedury. A tyto procedury neodhalují ani nemění realitu, ale jen posilují status quo.“ A doporučuje ptát se politiků, ne jak hodnotí minulost, ale jak si představují budoucnost, jaký jí chtějí dát smysl.
A slovenský sociolog Michal Vašečka připomenul, že loňské volby na Slovensku sice přinesly velkou změnu, ale také zklamání, protože se ukázalo, že heslo vítěze voleb Igora Matoviče – Stačí nekrást, ve skutečnosti nestačí. „Musíte být i elementárně kompetentní, mít lidi a vizi,“ shrnul Vašečka.
Tyto myšlenky a postřehy upozorňují, že české volby se odehrají ve světě otřeseném a znejistělém právě pandemií, ale také měnící se Evropskou unií a mutující globalizací, novým populismem, polarizací a jistě i neodhadnutelným vlivem dezinformací…
Závěr bude znít možná až banálně, ale historie radí brát ho vážně: na zodpovědné volbě stále záleží.
Autor je šéfredaktor Českého rozhlasu Plus
Senátní zlaté mlčení
Ondřej Konrád
Jak reálná je vláda ANO s ODS
Jiří Pehe
Zlato už zase září, uprostřed nejistot
Tereza Zavadilová
Proč je dobré míti zaručenou mzdu
Petr Holub