Vítězní Bavoři a nepolíbený Söder
Podle komentátora hamburského týdeníku Die Zeit Bernda Ulricha mají bavorské volby jednoho nečekaného vítěze. Je jím bavorský lid. Dal svým hlasováním najevo, že nestojí o demokracii, v níž probíhá soutěž v křiklounství, líčení obrazu nepřítele a líbivého podbízení se, a že naopak chce, aby volby byly demokratickou soutěží politických koncepcí, řešících reálné problémy.
Podle Ulricha je toto ten pravý důvod, proč bavorští voliči potrestali křesťanské sociály (CSU) desetiprocentní ztrátou. Opustili svoji tradiční politiku a poklesli na úroveň zdánlivě konkurenčních populistů z Alternativy pro Německo.
Oprávněnost svého postřehu dokládá více než dvojnásobným výsledkem proti volbám v roce 2013 strany Zelených. Už v předvolební kampani bylo zřejmé, že se Zelení vydali zcela jiným směrem, než sledovaly tradiční politické strany. Neznervózněni úspěchy nahnědlé Alternativy si dál stáli za svými názory a postoji a muziku tvrdili heslem: „Dodejme si odvahy a nestrašme se!“
A stejně jak Bavoři potrestali křesťanské sociály, obdobně odměnili Zelené za to, že neztratili politickou odvahu a vlastní tvář. Dokonce ocenili, že téma uprchlíků pojednali sebevědomě. V přesvědčení, že je jim třeba pomoci a že Německo tuto pomoc zvládne.
Postkomunističtí přistěhovalci
Podle Bernda Ulricha bavorský lid tak uštědřil názornou lekci z občanské výchovy celému Německu. Já bych k tomu dodal, nám i celé Evropě.
Volby v Bavorsku vyhrála CSU s 37,2 procenta. Jde o nejhorší výsledek za téměř 70 let
Číst článek
Bavoři se rozhodně nedojali předvolebním naříkáním zemského ministerského předsedy Södera, že na vině poklesu preferencí pro CSU je Berlín, respektive velká koalice. Údajně německou politiku umrtvuje, místo aby do ní vlévala živou vodu.
Podobně kňourali na předvolebních mítincích i sociální demokraté. Ti svým způsobem měli pravdu. Strana vedená Andreou Nahlesovou je učebnicovou ukázkou politické impotence. To, že paní předsedkyně před lety dokázala cestou vnitrostranické revolty sejmout významné předsedy jako Gerharda Schrödera nebo Franze Münteferinga, jak vidno, z ní vůdkyni neučinilo. K dobru bavorské sociální demokracie lze ale přičíst alespoň to, že nekňourala po vzoru křesťanských sociálů na téma přistěhovalecké krize.
Jeden hlas mezi křesťanskými sociály přesto zněl rozumně. Hlas bývalého předsedy Edmunda Stoibera. Upozornil, že Bavorsko spíš než s uprchlickou krizí zápolí s takzvanou vnitřní migrací. Tedy s přistěhovalci ze zemí bývalé NDR.
30 let blahobytu
Třicet let svobody a bavorského blahobytu jim nestačilo k tomu, aby se zbavili svých myšlenkových stereotypů, získaných v dobách komunistické diktatury, a svá srdce dokořán otevřeli nejprve nadbíhání postkomunistů strany Die Linke, nyní nahnědlé Alternativě pro Německo. Už více než deset let nad touto výraznou změnou lidu Bavorska CSU jen bezradně postává.
Škodolibý pozorovatel by mohl poznamenat, že bavorská veřejnost sice slušně vstřebala uprchlíky, zato s postkomunistickými přistěhovalci východoněmeckého původu má stále kříž.
Jedno je jisté: Bavoři nynějšími volbami proškolili nejen sebe, nejen zbývající Německo, ale i celou Evropu. Nepolíben jimi zůstal jen jejich ministerský předseda Markus Söder. Bezprostředně po volbách z neúspěchu své strany opět obvinil Berlín.
Pravdou proti dezinformacím
Kateřina Perknerová
Jak vážná je bezpečnostní situace
Jiří Pehe
Horký čínský TikTok
Tereza Zavadilová
Putinovo manželství s islámem
Jan Fingerland