‚Nákup‘ nezávislých senátorů se nemusí vyplatit
„Koupíme nezávislé senátory. Velmi spěchá. Cena dohodou.“ Inzerát v tomto duchu by si v současné době mohli dát představitelé senátních klubů. Konkrétně těch, které touží být nejpočetnějším uskupením v horní parlamentní komoře.
Docílit toho chtějí ne kvůli prestiži, ale s vidinou možnosti nárokovat si post předsedy Senátu. Jde o druhého nejvyššího ústavního činitele v zemi. Je to tudíž silná politická figura.
Proto se senátní zákulisí proměnilo, s nadsázkou řečeno, v tržnici, ve které se čile obchoduje s nezávislými senátory. Ti by podle uváděného přívlastku měli zůstat skutečně nezávislými a do žádného klubu nevstupovat. Bez členství v nějakém početně silném však nic zásadního v horní parlamentní komoře neprosadí.
Vybrat by si mohli poměrně rychle na základě programu, který daný klub reprezentuje, a na základě lidí, kteří jsou jeho členy.
V neposlední řadě by měli přihlížet k tomu, jak funguje daná strana, ke které se jako nezávislí vstupem do klubu de facto přiřadí. Byť někteří z nich získali mandát s podporou více politických subjektů, nemělo by jejich rozhodování být příliš složité.
Velký předvolební průzkum: jak si strany věřily v boji o Senát? Tip Pirátů nevyšel, trefil se naopak Gazdík
Číst článek
Více škody než užitku
Po nedávno skončených volbách tomu tak úplně není. Což nepřispívá k dobré pověsti horní parlamentní komory. Zákulisní dohadování totiž vyvolává dojem, že ani tak nejde o ideje a osoby, ale o různé prebendy, které by váhající a velmi žádaní senátoři mohli získat.
Řeč je o členství ve výborech, komisích a také o šanci dostat se do jejich vedení. Určité otálení, do kterého klubu se zařadit, tak může být součástí taktiky vedoucí ke zvýšení ceny.
Některé kluby jsou patrně ochotny tímto způsobem zaplatit. Přitom ani jeden z nich nebude v horní parlamentní komoře výrazně dominovat. Nebude tudíž moci prosadit svého kandidáta na předsedu Senátu bez dohody s ostatními. Při hledání kompromisu nelze vyloučit, že pozice nejsilnějšího klubu nebude nakonec rozhodující.
„Nákup“ nezávislých senátorů se proto nemusí vyplatit. Také kvůli tomu, že pokud by do svých řad tímto způsobem přilákali někoho s velmi odlišnými názory, dlouhodobě by ho stejně neudrželi. Zároveň by riskovali narušení vnitřní soudržnosti a atmosféry uvnitř klubu. Zkrátka takováto investice by nakonec mohla přinést více škody než užitku.
Senátní zlaté mlčení
Ondřej Konrád
Jak reálná je vláda ANO s ODS
Jiří Pehe
Zlato už zase září, uprostřed nejistot
Tereza Zavadilová
Proč je dobré míti zaručenou mzdu
Petr Holub