Ženy v boji s populisty: Ocasiová-Cortezová, Racketeová, kdo bude další?

Kancléřka Angela Merkelová se stále častěji stává terčem kritiky za svůj nepříliš originální styl politiky, který spočívá hlavně v zákulisních dohodách a schopnostech všechny krize vysedět. Ovšem její poslední tah zachránil Evropskou unii před obdobím nestability.

Komentář Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Alexandria Ocasiová-Cortesová | Zdroj: Fotobanka Profimedia

Našla kompromisní kandidátku pro předsedkyni Evropské komise, dlouholetou ministryni svých vlád Ursulu von der Leyenovou, která získala těsnou podporu Evropského parlamentu.

Přehrát

00:00 / 00:00

Petr Holub: Von der Leyenová, Ocasiová-Cortezová, Racketeová – kdo další?

Uspěla na rozdíl od původního kandidáta, jiného zástupce představitele křesťanské unie z Německa, Manfreda Webera. Aby nebylo ženských rolí málo, místo ministryně obrany od von der Leyenové převzala Annegret Krampová-Karrenbauerová, se kterou se počítá na místo příští německé kancléřky.

Letní příběh o ženách vystupujících do nejvyšších pater politiky má i další epizody. Americký prezident Donald Trump se pustil do sporu se čtyřmi členkami kongresu v čele s radikální představitelkou levice v Demokratické straně Alexandrií Ocasiovou-Cortesovou, které vyzval, ať nepomlouvají Ameriku a vrátí se do zemí, odkud přišly samy nebo jejich rodiče.

Nelze vyloučit, že tím získá ohlas u některých voličů, především ovšem zvýšil proslulost napadených kongresmanek, které se do sporu s nejmocnějším mužem planety s chutí pustily. Do potíží se ženami se dostal i nejslavnější evropský populista, italský ministr vnitra Matteo Salvini, konkrétně s kapitánkou lodi Sea Watch III Carolou Racketeovou, která nedbala italských zákonů a přistála s lodí naloženou africkými migranty na ostrově Lampedusa.

‚Ohrozil moji bezpečnost.‘ Kapitánka lodi Sea-Watch žádá zablokování Salviniho účtů na sociálních sítích

Číst článek

Ženy a nový politický styl

Tváří demonstrací za boj s klimatickou změnou se stala švédská školačka Greta Thunbergová, jediným nejistým rozměrem rakouských voleb je výsledek kancléřské kandidátky sociálních demokratů Pamely Rendiové-Wagnerové, a dalo by se pokračovat.

Přesto je podstatný fakt, že přinejmenším v letní sezóně hrají klíčovou roli důležitých politických událostí ženy. Jakoby se konečně dovršilo tažení za politickou rovnoprávnost, které začalo před více než stoletím. 

Viditelný posun v rolích žen a mužů nemá smysl přeceňovat. Politika na evropské i světové úrovni postrádá velké muže i myšlenky, proto se prosazují osobnosti spíše z okrajů a dříve potlačovaných menšin či společenských skupin. Není divu, když se třeba Slovák stane českým premiérem, zatímco se žena stane prezidentkou na Slovensku.

Představitele menšin život naučil, že nemají nic jistého a že se stále musí starat o to, aby v konkurenci ostatních obstáli.

Ženy jako Alexandria Ocasiová-Cortesová nebo Carola Racketeová mají navíc výhodu, že přitahují pozornost mužů a že s tím dokážou pracovat. Málokterý politik se odváží jít do přímého střetu s šikovnými a agresivními populisty, pro schopné ženy je takový konflikt cestou k úspěchu, což si populisté ostatně už také začali uvědomovat.

Příběh ženských političek by mohl být zábavnou letní epizodou, než se zase začnou řešit důležité mužské záležitosti. Ovšem volbou Ursuly von der Leyenové do čela Evropské unie se něco změnilo minimálně na příští čtyři roky.

Ženy přinášejí nový politický styl, který spočívá ve schopnosti získat si pozornost a dotáhnout do konce zdánlivě beznadějné záležitosti. Teď si některé z nich vytvořily další prostor, kde mohou tento nový styl uplatňovat.

Petr Holub Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme