Visegrádské země daly Balkánu další polibek smrti

Státy Visegrádské skupiny opět podpořily vstup zemí západního Balkánu do Evropské unie, a tím tento správný cíl oddálily. Vysvětlení paradoxu je prosté – když se přimlouvá skupinka potížistů, šance takového projektu klesnou. Tak to chodí nejen v Unii, ale v reálné politice všude na světě. Jak by dopadl třeba plán zabezpečení muničních skladů v České republice, kdyby za něj lobovala ruská státní firma?

Tento článek je více než rok starý.

Komentář Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

V4 zleva: český premiér Andrej Babiš, polský premiér Mateusz Morawiecki, maďarský premiér Viktor Orbán a slovenský premiér Peter Pellegrini

V4 zleva: český premiér Andrej Babiš, polský premiér Mateusz Morawiecki, maďarský premiér Viktor Orbán a slovenský premiér Peter Pellegrini | Zdroj: Úřad vlády ČR

Přitom přijetí Černé Hory a Srbska, které jsou v přístupových rozhovorech nejdál, ale i Albánie, Severní Makedonie, Kosova i Bosny a Hercegoviny by bylo pro Unii přínosné, stejně tak pro země Visegrádu. Stačí se podívat na mapu Evropy.

Přehrát

00:00 / 00:00

Petr Šabata: Visegrádské země daly Balkánu další polibek smrti

Důvody pro jsou nejen bezpečnostní – začleněním do Evropské unie by se tato historicky složitá část Evropy stabilizovala – ale i ekonomické, a to právě pro Maďarsko, Slovensko i Česko.

Na Balkáně – tedy přímo v evropském prostoru – tvrdě prosazují svůj vliv Čína, Rusko, Turecko i Spojené arabské emiráty. Vstup západobalkánské šestice do EU by tyto pokusy když ne zmařil, tak aspoň výrazně ztížil. Země Visegrádu navíc opravdu mají bohaté zkušenosti s evropským přístupovým procesem i s nováčkovskými potížemi a toto unikátní know-how mohou Balkánu nabídnout.

Přímluvy V4 na obtíž

A přece je páteční naléhavá přímluva visegrádských premiérů za urychlení rozhovorů jen dalším polibkem smrti. Viktor Orbán vede s Unií už zcela otevřený souboj na několika frontách. Kvůli porušování vlády práva a evropských hodnot zahájila Unie s Polskem řízení před třemi roky a místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová k tomu nedávno řekla: „V obou zemích se situace posunula špatným směrem.“

Český premiér je podle auditorů Evropské komise ve střetu zájmů, případ teď převzal Úřad evropského veřejného žalobce. A Slovensko se i s ohledem na domácí problémy tak trochu veze…

To nejsou úplně šťastné sudičky pro myšlenku rozšířit unii na Balkán, což je pro sedmadvacítku sice správný, ale taky obtížný a trochu riskantní úkol. I kdyby v Bruselu seděli samí svatí a i kdyby byli svatí také všichni šéfové členských států, kteří budou mít samozřejmě rozhodující slovo, stejně jsou opakované přímluvy dnešní V4 jen na obtíž. A balkánské země by si měly sehnat jiné zprostředkovatele.

Maďarský zákon zakazující zobrazování homosexuality mladším 18 let vešel v platnost

Číst článek

S jistou nadsázkou by se dalo už o Visegrádu napsat – kudy chodí, tudy škodí. Nejen Balkánu, ale taky českým národním zájmům, které jistě nespočívají v obraně Viktora Orbána; maďarským národním zájmům, které jsou úplně jiné než byznys současného maďarského premiéra; Polsko je regionální velmoc se zcela odlišným postojem k Rusku; a Slovensko jako člen eurozóny chce být za všech politických reprezentací v samém jádru EU, v čemž mu Visegrád svou pověstí nepomáhá.

Ministr zahraničí Jakub Kulhánek nedávno řekl, že posun v rozšíření EU o země západního Balkánu bude jednou z priorit pro předsednictví Česka v Radě EU ve druhé polovině příštího roku. Jestli to myslí vláda s Balkánem dobře, měla by přibrzdit.

Autor je šéfredaktor Českého rozhlasu Plus

Petr Šabata Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme