Začínalo se poněkud překvapivě ekologií. Jeden novinář z Leningradské oblasti využil této příležitosti k tomu, aby zjevně mimo pořadí vykřikl otázku, jak je to s vyvážením odpadů z Petrohradu a Moskvy mimo tato města takříkajíc do krajiny.

Přehrát

00:00 / 00:00

Libor Dvořák: Výroční tisková konference prezidenta Putina

Putin ho vyplísnil, že se nenechal vyvolat a že takováto praxe je nepřípustná. Nicméně odpověděl, že v Rusku se ročně produkuje na 70 milionů tun odpadů a že jejich zpracování je skutečně v plenkách.

Vyloženě po chuti mu ovšem byla otázka, zda je pravda, že ruská ekonomika v podstatě stojí na starých sovětských technologiích. Okamžitě reagoval údajem, že tři čtvrtiny dnešních ruských technologických celků vznikly až po počátku tohoto století a že průměrné stáří strojního parku je 12 let.

Převzato z Plusu

Jedním dechem se pochlubil i výkonností ruského zemědělství: zatímco koncem brežněvské stagnace v první polovině 80. let Sovětský svaz musel každoročně nakupovat desítky milionů tun obilí, dnešní Rusko je největším vývozcem pšenice na světě a předstihlo USA i Kanadu.

Ukrajinské téma Putinovi viditelně příjemné nebylo, ale na otázky ukrajinského novináře Romana Cymbaljuka stereotypně odpověděl, že na východní Ukrajině žádná zahraniční vojska nejsou a že je třeba hlavně respektovat minský proces a využívat možností normandského formátu.

Vztahy s USA

Zajímavé je Putinovo vidění vztahů s Američany. Podle ruského prezidenta v USA probíhá rozhořčený vnitropolitický boj, ovšem rozhodně se podle něj nedá tvrdit, že by Trumpovo prezidentství končilo.

Mnohem větší důraz ovšem kladl na nutnost podepsat novou dohodu o omezení strategických arzenálů obou stran. „Jsme ochotni něco takového podepsat třeba zítra,“ řekl Putin a dodal, že pokud taková úmluva nebude existovat, nebude tu nic, co by nové závody ve zbrojení alespoň omezovalo.

Tázán byl ruský prezident i na to, zda se počítá s nějakými úpravami ústavy. Připustil, že třeba z věty „ruský prezident může být zvolen na dvě období po sobě“ by stačilo vypustit ono „po sobě“ a bylo by jasné, že je to zkrátka dvakrát a dost.

Odpovědi na to, zda by se chtěl stát hlavou případného soustátí Ruska a Běloruska, se ale vyhnul. Na odpověď na otázku, co bude s Ruskem a s Putinem po roce 2024, tedy čekáme i po dnešku.

Libor Dvořák Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít