Ceny energií jsou vysoké a dlouho to nebude jinak
Éra levných energií zejména v Evropě skončila. Hlavní důvody jsou dva. Prvním je ruská agrese proti Ukrajině a z toho plynoucí potíže s dodávkami ruského plynu a případně i ropy. Tím druhým je rostoucí celosvětová poptávka po energiích, se kterou nabídka nestíhá držet krok. Ani jedno se přitom v dohledné době nezmění.
V případě rusko-ukrajinské války nejde o přímý důsledek bojů, ale o to, že se ropa a plyn používají jako ekonomické zbraně. Ruský státní vývozce plynu Gazprom už před válkou snížil dodávky této suroviny do Evropy, a tím vyletěla i cena.
Něco podobného se bude zřejmě brzy opakovat. Evropané se sice snaží dovézt co nejvíce plynu odjinud, ale to nestačí a je to drahé. Navíc snaha ukončit energetickou závislost na Rusku může být pro Moskvu pobídkou, aby sama – a to v pro Evropany nejméně vhodném okamžiku, tedy nejspíš v zimě – uzavřela ropné a plynové kohouty.
Zestátnění ČEZu? Stát by měl spíš prodávat elektřinu na burze, míní jeho bývalý ředitel Míl
Číst článek
Ať to bude jakkoliv, Rusko je nespolehlivý dodavatel a to vede k tomu, že obchodníci, kteří přeprodávají ruský plyn a ropu, za ně chtějí víc peněz než normálně. V případě, že by jim Rusko surovinu nedodalo, museli by ji pro odběratele nakoupit jinde, a tak si na to vytvářejí finanční polštář.
Zbývá jen šetřit
Problémy s Ruskem navíc začaly v době, kdy se po covidové pandemii otřepala světová ekonomika, a tím vzrostla i spotřeba energie. Nabídka ale nestačila pokrýt poptávku. Jedním z důvodů je, že se do rozvoje energetiky, například těžby ropy a plynu, v posledních letech moc neinvestovalo. Současná zařízení zastarávají, nová nejsou.
Důvodů nízkých investic bylo hned několik: covidové uzávěry, dlouhodobě relativně nízké ceny energií a plány vyspělého světa na přechod na bezemisní technologie. Nyní sice energetické firmy hlásí zahájení nových obřích investic, ale to se projeví až za léta. Přitom střední třída v Indii, Číně a v dalších rozvíjejících se zemích roste a zvyšuje spotřebu energie. To opět ženě ceny vzhůru.
Reakcí na to bude další zvyšování těžby, investice do ropovodů a plynovodů, ale také – a to zejména v Evropě – úspory a rozvoj obnovitelných zdrojů energií. Některé firmy zaniknou, snaha snížit energetickou náročnost promění téměř vše, od konstrukce aut po výrobu stavebních hmot, zesílí snaha vyvinout nové solární panely a revoluční baterie. Pokud se to povede, cena energií zase klesne, i když patrně ne na původní úroveň. Do té doby nám nezbývá nic jiného než šetřit.
Autor je komentátor Lidových novin
Spor o výpověď bez udání důvodu může potopit vládní koalici
Jiří Pehe
Jak občanská sbírka zachraňuje pověst Slovenska
Kamila Pešeková
Penze – boj o reformu, která ještě není
Petr Holub
Naše ‚umčo‘ ve veřejném prostoru
Petr Fischer