Mezi odborníky i veřejností sílí kritika politiků a úředníků, kteří nejenže zaspali nástup silného populačního ročníku, ale velkou poptávku po gymnáziích a dalších kvalitních oborech poskytujících všeobecné vzdělání ignorují dlouhodobě. Situace je špatná nejen v méně rozvinutých regionech, ale i ve velkých metropolích, a řešení zjevně není v dohledu.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si komentář Matouše Hrdiny k současné debatě o středních školách

Vládní představitelé při současném pozdvižení zoufalých studentů i rodičů argumentovali tím, že míst na středních školách je celkově dost, a kdo se tedy nedostane na gymnázium, zkrátka se spokojí se střední odbornou školou nebo učilištěm.

Co na tom, že nesčetné expertní posudky a analýzy dlouho varují, že zastaralý systém učilišť i celého středního školství neodpovídá nárokům současného trhu práce, že replikuje a upevňuje společenské nerovnosti, že Česko nemůže být dlouhodobě zemí montoven a že osobní i veřejný pokrok a blahobyt vytvářejí především lidé se širokým spektrem dovedností, kteří se budou umět přizpůsobovat rapidním změnám ekonomiky a technologií.

Odborné názory jsou ignorovány a debaty o nutné reformě se většinou zvrhnou do blahosklonných kázání o tom, že gympl si zkrátka zaslouží jen ti nejlepší, a pokud je na ně snad letos ještě větší přetlak, život holt není fér a z potenciálního lékaře, ekonoma nebo překladatele bude číšník či cukrář.

Žádná vize, ale feudalismus

Jsou to názory, které vyplouvají každoročně. Stále více je tak zjevné, že detailní popis i řešení problémů máme dávno na stole (nebo se stačí podívat pro inspiraci do zahraničí), ale změně brání především hodnotové a morální nastavení předních českých politiků, které se u nich dlouhodobě projevuje bez ohledu na stranickou příslušnost.

To nejhorší na vzdělávací politice současné i řady předchozích vlád totiž je, že se neřídí nejen daty, radami expertů a praktickými ohledy, ale ani žádnou logickou vizí a ideologií, kterou by kdokoliv z jejich voličů doopravdy vyznával.

Rozhodně ji nelze označit za levicovou, protože to by si samozřejmě vyžadovalo mnohem větší důraz na rovnost, solidaritu a překonávání systémových nerovností. Paradoxně ale není ani pravicová, protože odmítá podporovat kreativitu a podnikavost, nereaguje na společenské i ekonomické tlaky, znemožňuje lidem razit si cestu k úspěchu podle vlastního uvážení a určuje jim životní cestu proti jejich vůli.

Ze všeho nejvíc je to tak politika bez nadsázky feudální. Jejím výsledkem je zkostnatělá, zaostalá a nehybná společnost, kde má každý své pevně dané, neměnné místo.

Hranice společenských tříd dokážete překonat leda výhodným sňatkem a masám špatně placených a nevzdělaných nádeníků vládne úzká skupinka elit žijících ze zděděného majetku a privilegií, ke kterým se počítá i kvalitní středoškolské vzdělání.

I tato novodobá šlechta se sice bude mít relativně mizerně a bude jí unikat plný blahobyt rozumnějších zemí, ale pořád se může utěšovat tím, že stejně jako táta a děda vychodili prestižní gymnázium, které je přece určeno jen těm nejlepším.

Autor je spolupracovník Radia Wave

Matouš Hrdina Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít