Je to ale jen zviditelnění sporu, který trvá dlouhá léta. A kupodivu v něm často do pozadí ustupuje zásadní otázka: Proč vlastně ty přijímačky potřebujeme? A to k nim můžeme pomalu přidat i zápisy do prvních tříd, které se na některých školách v přijímací zkoušky mění. 

Přehrát

00:00 / 00:00

Michal Komárek: Každé dítě by mělo mít možnost chodit do dobré veřejné školy

U prvních tříd to začíná. Rodiče hledají pro své děti ideální školu, někteří se uchylují k „zápisové turistice“ a přihlašují děti k trvalému bydlišti do spádové oblasti školy. Jiní podle ředitelů škol jednají bezelstněji a postaru nabízejí úplatky ve formě sponzoringu školy.

Proces pokračuje v pátých třídách, kdy jde o to dostat se na co nejprestižnější osmileté gymnázium. Na některé se tak hlásí i desetkrát víc zájemců, než může škola přijmout. A opět se nabízejí úplatky. A rodiče platí i desítky tisíc za nácvik přijímaček a za zkušební testy.

Našli Finové recept?

Rozhodně v tom nejsme sami. Stěhování za kvalitními školami ve Spojených státech je pověstné. Ale i ve Francii jsou prý nemovitosti v okolí vyhlášených škol o 20 procent dražší, protože je o ně mimořádný zájem. A třeba v Belgii stojí lidé v době zápisu před vybranými školami dlouhé fronty. I přes noc.

Převzato z Plusu

Rodiče u nás i jinde mají prostě pocit, že mezi školami jsou velké rozdíly, a chtějí, aby jejich děti chodily do těch nejlepších. Vstřícných, bezpečných, které je připraví na další studium. Dá se proti tomu něco namítat? Zvlášť když se rodiče nemýlí a mezi školami opravdu velké rozdíly jsou?

Dá se dělat něco jiného než nasazovat přísná vstupní kritéria a pak už jen přihlížet, jak některé děti chodí do elitních škol a jiné děti chodí do více či méně horších škol?

Jedna možnost by tu snad byla. A údajně se to povedlo ve Finsku: snažit se, aby všechny školy byly dobré. Náročné přijímačky, stěhování, stres by pak mohly do značné míry odpadnout.

Jistě, to nepůjde zařídit ze dne na den. Vyžadovalo by to brát vážně heslo, že „školství je priorita“ a soustavně a dlouhodobě ho naplňovat bez ohledu na to, kdo je právě ministrem a za kterou stranu. Jenže to je u nás zatím krajně nepravděpodobné.

Takže se budeme nepochybně i další rok věnovat diskusi o roli testů. A polemice, kolik dětí by mělo chodit na ten který typ školy. Bývají to diskuse ostré a často i s výtečnými argumenty.

Ale jsou to diskuse v podstatě nesmyslné. Což se jednoduše prokáže, když je postavíme vedle jednoduché teze: každé dítě by mělo mít možnost chodit do dobré veřejné školy. Bez přijímaček.

Michal Komárek Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít