Z Česka se stává zlobivé dítě EU

Když před časem Evropský parlament projednával svobodu médií v České republice, řada našinců to považovala za neadekvátní. Europoslanci nás tímto hodili do stejného pytle s Maďarskem nebo Polskem a tak zle na tom naše země ještě není. A doufejme, že nebude.

Brusel Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Vlajka Evropské unie. Ilustrační foto. | Zdroj: Pixabay

Od té doby ale dělá Česká republika všechno pro to, aby si nálepku unijních „troublemakerů", se kterými nikdo nebude chtít nic mít, vysloužila definitivně.

Během předsednictví V4 na přelomu let 2015 a 2016 si přitom česká vláda svou snahou o zprostředkování debaty mezi různými názorovými proudy vysloužila v Bruselu pověst té nejrozumnější země Visegrádu. Teď ji zase pomalu ztrácí.

Jedním z důvodů je „kamikadze kurz" v otázce uprchlických kvót. Že s nimi Česko od počátku nesouhlasí, není žádným tajemstvím. Nic jiného tu od našich představitelů unijní kolegové také většinou ani neslyší.

Odmítnutí kvót je porušením unijního práva. Řízení jsme zahájit museli, vzkazuje Juncker Česku

Číst článek

Už žádní migranti

Před necelými třemi týdny vláda ale oficiálně rozhodla, že už žádné migranty na základě přerozdělovacích kvót nepřijme.

Za toto zcela vědomé porušení závazných pravidel následoval očekávaný trest v podobě zahájení řízení pro porušení unijního práva Evropskou komisí. Česká vláda teď věří, že bruselskou exekutivu obměkčí argumentem, že kvóty jsou nesmyslné, protože nefungují. Nesmysl.

Eurokomisař pro migraci Dimitris Avramopulos i šéf komise Jean-Claude Juncker dali Praze jasně na srozuměnou, že celé je to o dodržování práva a závazků. Nic jiného Evropskou komisi nezajímá a zajímat nebude. A lze s úspěchem pochybovat, že se na to následně bude Soudní dvůr EU dívat jinak.

Estonsko požaduje naplnění migračních kvót. Když si budou země dělat, co chtějí, pak nebude EU, tvrdí

Číst článek

Jejich vyjádření ale jako by česká vláda neslyšela – nebo slyšet nechtěla. A stále dokola opakuje svoji mantru.

Přitom stačilo - jako Slováci nebo Rakušané - předstírat aktivitu a nějaká místa k relokacím nabídnout. Vzhledem k rychlosti vyřizování žádostí v takové Itálii, která podle českých diplomatů dodnes neodpověděla na nabídky učiněné před rokem a půl, by nemusela mít strach, že by někdy nějací migranti odtamtud přišli. Bruselský vlk by se nažral a domácí koza zůstala celá.

Místo toho ale česká vláda podle svých slov nechtěla nikoho tahat za nos. Jako by nám to jindy dělalo potíž. Raději proto veřejně oznámila, že svůj závazek plnit nebude.

Naštvání na Česko a jeho partnery z V4 se projevuje třeba čím dál častějším voláním po odstřižení nesolidárních států od peněz z evropských fondů. A vygradovalo vyjádřením Jeana-Clauda Junckera pro Süddeutsche Zeitung, že kdyby byla migrační krize v době vstupu středoevropských zemí do EU v roce 2004 a Česko a spol. by se chovaly tak, jak se chovají teď, nejspíš by vůbec do unie nebyly přijaty.

V této atmosféře jednali minulý pátek v Lucemburku unijní ministři financí o dvojici významných návrhů týkajících se DPH. Ten pro všechny zbylé členské státy důležitější, o snížení daně na elektronické publikace, ale Česko zablokovalo, protože jiné státy odmítly dohodu na návrhu přenosu daňové povinnosti u DPH (reverse charge), který je zase klíčovou normou pro české ministerstvo financí.

Obchodování s podporou či hrozby nepodpoření některých návrhů, pokud ostatní státy nezvednou ruku pro jiné, jsou běžnými nástroji unijní diplomacie. V současné zjitřené náladě ale český postup vyvolal neobvyklou vlnu kritiky na adresu Česka ze strany unijních partnerů.

Jak ukazuje záznam z jednání (zde od času 28:43), trpělivost s Českem došla hlavně nizozemskému ministru financí a vlivnému šéfovi Euroskupiny Jeroenu Dijsselbloemovi. Otevřeně českému kolegovi Ivanu Pilnému (ANO) řekl, že je na Českou republiku naštvaný.

Podle diplomatických zdrojů Českého rozhlasu navíc po jednání přišel za Pilným, pro kterého to byla ke všemu evropská premiéra, a bez obalu mu pohrozil, že ještě jednou Česko tímto způsobem něco zablokuje a ministři mu už nikdy nic neschválí. Už teď se přitom podle diplomatů české iniciativy na program unijních jednání dostávají jen s obtížemi.

Ve čtvrtek se v Bruselu schází summit Evropské unie. Lídři budou řešit i migraci nebo kritéria pro přestěhování prestižních unijních agentur z Londýna. Česko se chce v konkurenci Německa, Lucemburska a dalších poprat o získání sídla Evropského bankovního úřadu. Rozhodnutí má padnout na podzim.

Ve světle předchozích řádků bychom se neměli divit, až vyjdeme naprázdno, a to nejen při rozdělování agentur. Zlobivým dětem se totiž v žádné rodině odměny nedávají. Natož v té evropské.

Filip Nerad Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme