Zabrání řecké a turecké ploty migraci z Afghánistánu?
Řecko a Turecko tvrdí, že po dlouhé době nalezly porozumění v otázce, která bude mít vliv i na zbytek Evropy. Řecký premiér a turecký prezident se shodli, že hodlají zabránit příchodu uprchlíků z Afghánistánu, kteří by přes tyto dvě země stejně jako v minulosti směřovali dál do Evropy.
Obě země ležící na tradiční migrační trase, která nabrala na významu v souvislosti s migrační vlnou roku 2015, začaly budovat ploty na hranicích. Jedna na společné hranici s Íránem, druhá na společné hranici s Tureckem.
Vzhledem ke skutečnosti, že Kábul dělí po zemi od Istanbulu přibližně 4500 kilometrů, přičemž do Evropské unie je to už jen kousek, jsou řecké a turecké obavy opodstatněné.
Obě země se také shodly, že se nehodlají stát skladištěm běženců, jejichž zátěž by údajně nesly na ramenou podpírajících zbytek Evropské unie.
Toto porozumění se nese v duchu rozdělení na chtěné a nechtěné běžence z Afghánistánu, které od pádu středoasijské země zpět do rukou hnutí Tálibán projevuje i zbytek Evropské unie.
Ti chtění jsou transportovaní nouzovými lety, přičemž v jednotlivých unijních zemích se vlády holedbají, jak vše zvládají, zatímco je opozice kritizuje kvůli pomalosti, nepřipravenosti, nebo za přijímání jako takové. Ti nechtění se teprve vydali na cestu, někteří už dorazili do Turecka, další mohou přijít.
Prastará pašerácká cesta
Řecko tedy ukázalo světu 40 kilometrů nového plotu u řeky Evros na hranici s Tureckem, plánuje přijmout 250 strážců hranic, posílilo hlídky v mořských úžinách dělících řecké ostrovy od turecké pevniny.
Pochlubilo se i kamerovou ostrahou, schopnou vnímat teplo lidského těla až deset kilometrů ve vnitrozemí Turecka, nechybí drony. I Turecko se chlubilo novými kilometry plotu a snaží se jednat s Tálibánem a nepřekvapivě také s Ruskem, po kterém chce, aby se k Tálibánu chovalo co nejmírněji.
Na celé události je zajímavé video, které uveřejnila řecká média. Skupina údajných běženců se chystá přeplout řeku Evros, na turecké straně jí údajně pomáhá vyhnout se řecké hlídce turecký pohraničník.
To nemusí být žádná systémová akce turecké vlády, která se rozhodla nebránit běžencům v cestě v únoru a březnu roku 2020. Může to být snaha přivydělat si na výnosném obchodu pašování lidí, přičemž příležitost dělá zloděje. Může to být také špatné pochopení daných záběrů.
Čas na evakuaci se krátí. Británie požádá USA, aby nechaly vojáky na letišti v Kábulu pár dnů navíc
Číst článek
Důležité je vědomí, že z Afghánistánu se pašují dlouhodobě drogy, takže přibrat lidi nemusí být až takový problém. Dále vede prastará pašerácká cesta, podle které se pašuje vše možné už po staletí. Přes sever Řecka dále na Balkán.
Jakákoli snaha, byť sebesofistikovanější, zatím pašování nezabránila. Těžko věřit, že se to zdaří nyní. Představa Řecka podpořená myšlenkou zbytku Evropské unie, že bude běžence vracet do Turecka, se může ukázat stejně iluzorní, jako doposud.
Nejlépe tedy bude připravit se politicky, psychicky, lidsky i technicky na skutečnost, že běženci prostě přijdou, respektive minimálně přijít zkusí.
A s nimi přijdou v bleděmodrém problémy, které už známe. Turecké požadavky k Unii na hranici vydírání, hádky v Unii, kdo se podílí více, méně, a zdali vůbec. A jak víme už z minulosti, teoretické porozumění mezi oběma zeměmi, jak se nestát skladišti uprchlíků, se pravidelně stává nedorozuměním praktickým.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Naše ‚umčo‘ ve veřejném prostoru
Petr Fischer
Americká sněmovna hlasovala pro pomoc Ukrajině. I díky Trumpovi
Matěj Schneider
Důchodovou reformu potřebujeme, ještě víc ale musíme dbát na mezigenerační solidaritu
Julie Hrstková
Koaliční strany teď kazí vládnutí malichernými spory
Petr Šabata