Zdravotnická tragédie bude mít i ekonomický účet. Na oživení ve tvaru V můžeme zapomenout.

Přehrát

00:00 / 00:00

Tereza Zavadilová: Pandemická hora dluhů

V létě panoval celkem optimismus, vypadalo to, že se z koronavirového šoku ekonomika vzpamatuje celkem rychle – minimálně se tak chovaly burzy, které bývají velmi dobrým zrcadlem nálady ve světě. Jenže evidentně se jejich kolektivní duše pouze nechala lacině opít obřími finančními stimuly.

Politici, včetně premiéra Andreje Babiše (ANO), slibovali, že další vlna lockdownů a zavírání ekonomiky nebude, tudíž ji čekali jen pesimisté. Aktuálně je kromě technologických akcií většina letních zisků na cenných papírech pryč. 

V zemích, kde platí nějaká antipandemická opatření – a jich je většina – se silněji ozývá volání po další vlně ekonomických stimulů a podpor. To ale znamená další dávku dluhů. Mezinárodní měnový fond v létě odhadl, že dluhová zátěž nejvyspělejších zemí se kvůli pandemii zvýší skoro o třetinu, na úroveň 132 procent HDP. Což jsou ještě čísla, v nichž není zahrnuto případné druhé kolo podpor.

Opravdové hladové krky

Jen pro zajímavost, stará ekonomická poučka říkala, že zadlužení státu nad 50 procent HDP je nebezpečné. Tak úplně to už neplatí – svět si na dluhy dávno zvykl. Tím, že se úrokové sazby drží už dlouho nízko, státním půjčkám to nahrává. Část ekonomů tvrdí, že pokud je růst HDP země rychlejší než sazby, dluhy se dají dlouhodobě zvládnout.

Co pandemie a hory dluhů udělají s globální ekonomikou? OECD v poslední prognóze z léta čekala pro letošek propad světové ekonomiky o 6 procent. Tedy v případě, že se neodehraje druhá vlna pandemie. Pro dvě vlny koronavirové krize předpokládala mezinárodní organizace propad o 7,4 procenta. Už teď je celkem zřejmé, kterým scénářem se bude realita ubírat.

A pro ilustraci, jak hluboká bude nynější krize: v dosud nejtěžším roce za desítky let, v roce 2009, spadla globální ekonomika výrazně méně, „jen“ o 1,7 procenta.

Jak se bude vyvíjet česká ekonomika, je podobně nejasné, ovšem s jistým negativním výhledem. Poslední odhady propadu letošního HPD se pohybují od minus 7 do minus 9 procent. Druhý lockdown může číslo ještě zhoršit. To zatíží výdajovou a zkomplikuje příjmovou stranu státního rozpočtu. Není moc jasné, z čeho to všechno chce stát platit.

Převzato z Plusu

Česká vláda se pěkně rozjela. Asi víc, než bylo nutné. Pokračování podpor a úlev pro podniky, které musely na základě rozhodnutí vlády zavřít, je určitě ospravedlnitelné. Úroveň zadlužení k HDP ve srovnání s ostatními zeměmi to navíc pohodlně dovoluje.

Ovšem dávat peníze důchodcům a daňové úlevy zaměstnancům, což obě jsou skupiny, které příjmy mají, je jen čirý populismus. Dokonce i čeští odboráři, kteří ze své podstaty zastávají levicové postoje, byli štědrostí návrhů celkem vyděšeni. 

Není divu. Až doběhnou podpůrné programy, hrozí, že přijdou opravdové hladové krky v podobě nezaměstnaných a zkrachovalých živnostníků, kterým bude potřeba pomáhat. Tak aby bylo z čeho. 

Autorka je šéfredaktorka deníku E15

Tereza Zavadilová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít