Zamíchá francouzskými volbami Junckerův polibek smrti?

Jedno ze zlatých pravidel Evropské unie zní nevměšovat se do voleb ve členských státech. Jenže když hrozí, že by mohlo do lodi začít téct, respektive že by se celá loď mohla potopit, i to nejzlatější pravidlo se dá vyložit po svém. Názorně to Brusel předvedl v reakci na první kolo francouzských prezidentských voleb.

Brusel Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Zleva: Francois Fillon, Emmanuel Macron, Jean-Luc Melenchon, Marine Le Pen a Benoit Hamon | Zdroj: Reuters

Když se v neděli večer objevily první odhady výsledků hlasování ve Francii, musel padající kámen ze srdce Evropské komise dát pořádnou ránu. Někteří její představitelé totiž už před volbami neskrývali obavy z jejich možných důsledků; vždyť většina kandidátů vystupovala vůči EU nebo eurozóně hodně kriticky a část by z nich nejraději rovnou odešla.

Symbolem hrozby rozložení unie se v očích (nejen) bruselských institucí stala kandidátka nacionalistické Národní fronty Marine Le Penová. Před její volbou proto francouzský eurokomisař Pierre Moscovici varoval jako před „smrtelnou ránou pro EU". Jeho šéf Jean-Claude Juncker zase mluvil o velmi velkém riziku, které Le Penová pro evropský blok představuje - i když jedním dechem ujišťoval, že i její zvolení unie přežije.

Když odhady výsledků ukázaly, že z prvního místa postupuje jediný vysloveně proevropský uchazeč Emmanuel Macron a až za ním „strašák" Le Penová, otevřela se v Bruselu stavidla úlevy a nadšení. Jinak se nedají popsat tirády politiků, kteří za normálních okolností komentují i zásadní dění s velkým zpožděním a mlžením; pokud se k němu vůbec vyjádří. O průběžném skóre volebního klání kdekoli ve světě nemluvě.

Jako první dal průchod emocím hlavní unijní vyjednavač o brexitu a bývalý francouzský eurokomisař Michel Barnier. Macrona na Twitteru označil za vlastence a Evropana, který má jeho důvěru ve druhém kole 7. května.

Obratem se přidal i současný zástupce Francie v Evropské komisi Moscovici, který centristického kandidáta pro změnu nazval nositelem barev všech demokratů a stoupenců jednotné Evropy. „Žádný hlas nesmí přijít vniveč. Ten můj má," vyzýval s nezvyklou otevřeností.

S gratulací a přáním hodně štěstí i do budoucna přispěchal také sám Juncker a hitparádu ód na nového miláčka Bruselu korunovala šéfka unijní diplomacie Federica Mogheriniová, která v souvislosti s Macronem psala o „naději a budoucnosti naší generace".

Zlaté pravidlo nevměšování ze špiček unie dodrželi jen šéfové Evropské rady a parlamentu Donald Tusk a Antonio Tajani.

Důvod jeho porušení vysvětlila Evropská komise svérázně. Ve Francii se podle ní rozhoduje „mezi obranou hodnot, na kterých unie stojí, a těmi, kdo je chtějí zničit". A Juncker jako někdo, kdo tyto hodnoty pomáhal desetiletí budovat, k tomu nemůže mlčet. Kampaň ve Francii ale rozhodně nevede, unie tam bude jenom vyvracet fámy svých odpůrců. Na smršť novinářských dotazů, zda se předseda komise zachová stejně i při nadcházejících předčasných volbách v Británii a koho tam podpoří, zazněla od mluvčího lakonická odpověď: „Ne a nikoho." Zatímco ve Francii totiž jde o budoucnost unie, v Británii půjde „jen" o to, kdo ostrovní království povede v dalších pěti letech.

Ponechme stranou nemístnou degradaci voleb v odcházejícím členském státu a jejich možná klíčový význam pro výsledek jednání o brexitu. Dalekosáhlé důsledky může mít Junckerův krok z jiného důvodu, na který upozornil server Euractiv. Kohokoli lucemburský politik v nedávné minulosti podpořil, ten v následném hlasování pohořel.

Na začátku loňského roku předseda komise nabádal Nizozemce, aby v referendu hlasovali pro asociační smlouvu s Ukrajinou. Výsledkem bylo její odmítnutí. Rok předtím stejně apeloval na Řeky před referendem o podmínkách přijetí záchranného programu. A Řekové řekli jasné „ne". Do třetice doporučil loni Britům, aby se vyslovili proti brexitu. Jak to bylo dál, ví asi každý.

Podle průzkumů i názoru mnoha analytiků by měl mít Emmanuel Macron vítězství ve druhém kole francouzských voleb v kapse. Brusel však svým „nevměšováním" může jeho cestu do Elysejského paláce přinejmenším zkomplikovat. Už jen tím, že dodá Marine Le Penové další argumenty proti EU. Zda Junckerův polibek smrti zaúřaduje i ve Francii, se dozvíme na konci příštího týdne.

Filip Nerad Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme