Kromě sběru kartiček byl pro mě teletext prakticky jediný kontakt s nejlepší ligou světa. Když teď padne gól a vy o tom chcete vědět, stáčí pár kliků v mobilu a informaci o puku v bráně máte na dlani se zpožděním několika sekund. Video se sestříhaným gólem jakbysmet.

Když už jsem byl větší, koukal jsem v noci na finále, tehdy válel Detroit a taky Colorado. Jedl jsem u toho jahodový koláč s želatinou a o přestávce nebylo žádné studio s odborníkem. Pustili Enyu. Hlavně neusnout. Vidím to jako dneska, jak to tam v roce 1996 Uwe Krupp poslal od modré čáry, Avalanche slavili Stanley Cup a já šel s nateklýma očima rovnou do školy. Ještěže to ten Němec stihnul, říkal jsem si.

Pak se to stupňovalo. Bratranci mi přivezli z Washingtonu tričko Capitals, kde bylo na zádech napsáno Pivoňka. Netušil jsem, že o cca 25 let později budu listovat ve spisech StB a pátrat po tom, jak tenhle Kladeňák nelegálně emigroval.

6 čudlíků

Pak přišel počítač a v něm hra od EA Sports – NHL93. Něco neskutečného! V lize tehdy bylo zhruba 30 Čechů, mohl jsem je vyměňovat napříč kluby, všechny jsem naládoval do Montrealu, protože měl českým dresům nejpodobnější barevnou kombinaci.

Když chcete hráče NHL ovládat teď na nějaké herní konzoli, hodilo by se vám být chobotnice s pamětí slona, abyste si zapamatovali kombinace čudlíků pro různé triky. Při NHL93, které jsem chodil hrát domů v polední přestávce, a většinou mi vystydlo rizoto od babičky, mi totiž stačilo čudlíků přesně 6! Čtyři šipky, altem se nahrávalo, mezerníkem střílelo. Hráli jste to taky?

Masaryk

Dosud napsaným jsem chtěl naznačit, jak moc byla NHL vzdálená. Ale pak se to nějak začalo otáčet. Na Berounce mi řekl tehdejší trenér pan Evan: „Pamatuj si jméno Plekanec. Je mu 15. A bude dobrej!“ Měl pravdu. A já si s Plekancem zahrál na MS v Paříži letos karty.

Pak se objevilo žlutou barvou na teletextu jméno Nedvěd. Ne Petr. Zdeněk. Ten kluk z naší vesnice! Nastoupil do NHL a dal gól, myslím, Pittsburghu. Jeho kartičku v dresu Sudbury jsem měl tehdy v šuplíku a sledoval, jak se mu daří. Přezdívka Masaryk souvisí s tím, že je z Lán. Masaryk, Masák, Maso.

Když jsem byl na světovém poháru v hokeji loni v Torontu, zajel jsem se podívat do Sudbury, kde Masák hrál. Před pár dny, když se přihlásil na Instagram, jsem mu poslal fotky ze Sudbury. „No nekecej! Tam to vypadá pořád stejně.… A jestli jsem tam neměl u stropu dres, tak budu fakt nasr…j,“ odepsal se smajlíkem na konci. Neměl, Zdeňku, dres jsi u stropu neměl. Ale ví o tobě. Na ty, co to dotáhli až do NHL, jsou tam pyšní.

Klikni a leť

Chápu, že ne každý zná vesničana, který hrál NHL, a někdo nemá to štěstí, že mu u ohně vedle stanu vypráví někdo o budoucí hvězdě Montrealu. Ale myslím, že NHL je prostě blíž, než si myslíme. Teď samozřejmě v horizontu hodin, začínáme tento týden, ale i na kilometry - tihle lidé spojení s NHL se kolem hokeje v Česku prostě motají pořád. A není jich málo. Namátkou Martin Straka v Plzni. Jiří Dopita ve Vsetíně. Ale chápu, koukat na chlapa v kvádru a vzpomínat, jak jeho jméno bylo žlutě na teletextu, to je asi málo.

Kdyby nejhůř, dva zápasy NHL se budou hrát v listopadu ve Stockholmu. Ottawa proti Coloradu a letenka stojí 3161,-. Na její objednání možná nebudete potřebovat ani těch 6 čudlíků.

Nebo jak by tam u nás v okolí mnozí řekli – čudlíkůch.

František Kuna Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít