Strop na plyn je schválen. Drahotu to ale nevyřeší
České předsednictví Evropské unie, které se odehrává v letošních extrémně těžkých podmínkách, má za sebou další diplomatický zářez. Dohodu na zastropování cen plynu na evropské burze. Není divu, že Čechy za mimořádné diplomatické vedení pochválil vlivný deník Financial Times.
Evropský blok se na podobě stropu nemohl shodnout. Mechanismus zastropování se řešil od léta, kdy se ceny plynu dostaly na dramatických více než 300 eur za megawatthodinu.
Dřívější návrhy, které prosazovalo například Německo, tak dávaly strop jen o něco níže. Jenže mezitím ceny plynu kvůli relativně mírnému počasí a nižší spotřebě spadly až k ceně sto eur za megawatthodinu. Z původně navrhovaného stropu 275 eur by se tak stal tak trochu ekonomický nesmysl, který by tak maximálně mohl spekulativně vytáhnout ceny nahoru.
Přesto část evropských států, vedle Němců také Rakušané a Nizozemci, prosazovala vyšší strop, než je aktuálně schválený na úrovni 180 eur za megawatthodinu. Bojí se totiž přílišného narušení trhu. To je relevantní názor. Takové Maďarsko nyní prožívá naživo, jak špatně může špatně nastavený strop skončit – po zastropování cen pohonných hmot firmy prakticky přestaly do Maďarska dodávat a to nyní trpí kritickým nedostatkem paliv, které po uvolnění stropu navíc prudce zdražují.
Cenový trest pro Evropu
Jak už bylo řečeno, tržní cena plynu na burze je aktuálně nižší, než je odsouhlasený strop. Má tedy kompromis vůbec smysl? Podle části politiků a ekonomů je jeho hodnota především psychologická, měl by stabilizovat ceny plynu kvůli vědomí, že nemohou příliš ustřelit.
To má pomoci také firmám, které měly obrovské potíže skládat miliardové kolaterály na burze, když byla cena příliš vysoká. I zregulovaná cena se může dostat výše nad 180eurový strop, a to v případě, že by hodně rostla cena zkapalněného plynu LNG. Jeho dovozy chce Evropa ponechat co nejatraktivnější.
Dohoda o plynovém stropu dokazuje, že Evropskou unii neovládá Německo ani Komise, soudí novinářka
Číst článek
Někteří analytici upozorňují, že zatímco opticky dohoda vypadá pěkně, má řadu úskalí.
Prvním je princip. Jako v případě cenového stropu na ropu, jde o bezprecedentní narušení trhu, které ještě nebylo, a proto může mít v budoucnu důsledky, které se teď neví. Pak je to geopolitický rozměr. Poptávka v Asii stoupá kvůli tomu, že se po pandemických uzávěrách začíná otevírat Čína. Vývozci plynu, což je kromě Ruska také třeba Saúdská Arábie i Amerika, mohou začít výhodněji vozit tam.
Klasickým rizikem stropů je, že de facto určují cenovou hladinu. Takže pokud by ceny plynu měly nadále tendenci klesat, stanovený strop je bude pravděpodobně držet sám sobě blíže.
Ovšem aktuálnějším rizikem je vysoká spotřeba plynu. Pokud neklesne, může hrozit nedostatek plynu, pokud jej dodavatelé za danou cenu nebudou chtít prodat. Stop platí pro burzovní cenu plynu, ale odběratelé mohou uzavírat přímé kontrakty. Tím by teoreticky šel také strop obejít. Jak řekl jeden z analytiků – pokud budete plyn opravdu potřebovat, pak zaplatíte jakoukoli cenu. Jako Evropa v létě.
Prudký růst cen plynu způsobila loni nejprve ruská spekulace a posléze vojenská agrese na Ukrajině. Pokud to opticky vypadá, že strop na 180 eurech na megawatthodinu je výhra, je to jen zdání. Ano, proti letním cenám je. Ale před dvěma lety stál plyn 15 eur. Takže cenový trest pro Evropu je stále i tak horší než pro Rusko.
Autorka řídí byznysový web Newstream.cz
Jak reálná je vláda ANO s ODS
Jiří Pehe
Zlato už zase září, uprostřed nejistot
Tereza Zavadilová
Proč je dobré míti zaručenou mzdu
Petr Holub
Ficova politika na všechny čtyři světové strany
Kamila Pešeková