Zelená revoluce sílí, stal se z ní dobrý byznys

Uhlí jako surovina pro výrobu elektřiny má za sebou několik opravdu černých dní. Nejvýrazněji zazněla zpráva, že Polsko musí podle Soudního dvora Evropské unie okamžitě zastavit těžbu v dole Turów na hranicích s Českou republikou, která podnět k soudu podala.

Tento článek je více než rok starý.

Komentář Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Důl Turów a elektrárna polské společnosti PGE

Dokonce i ČEZ zezelenal a konec doby uhelné se blíží rychlostí, s jakou nikdo před rokem dvěma nepočítal, tvrdí Petr Šabata | Foto: Ivana Bernáthová

Je to zatím jen předběžné opatření, Poláci ho odmítají, ale protestující Češi i Sasové už si mohou být jisti, že v dole se nebude těžit až do roku 2044, jak si to severní sousedé představovali.

Přehrát

00:00 / 00:00

Petr Šabata: Zelená revoluce sílí, stal se z ní dobrý byznys

Společnost ČEZ oznámila, že v roce 2030 bude vyrábět z uhlí už jen 12 procent elektřiny proti dnešním 40 procentům. Kritici by sice uvítali rychlejší kroky, ale zpráva je to jasná a symbolická: dokonce i ČEZ zezelenal a konec doby uhelné se blíží rychlostí, s jakou nikdo před rokem dvěma nepočítal.

A pak je tu zásadní rozhodnutí ministrů životního prostředí zemí G7, tedy Německa, Kanady, Spojených států, Francie, Itálie, Japonska a Velké Británie, které chtějí ještě do konce letošního roku zastavit přímou finanční podporu uhelných elektráren. Server BBC k tomu poznamenal, že jde o povzbudivý závazek před listopadovým klimatickým summitem v Glasgow.

Ďábel je ukryt v detailu

Dokonce ani česká vláda není nadšená doporučením své Uhelné komise skončit s uhlím na výrobu elektřiny a tepla až v roce 2038. Schvalování už jednou odložila a problém s ním má polovina ministrů.

A vláda německá přijala plán, jak dosáhnout neutrality skleníkových plynů už v roce 2045, tedy o pět let dříve. Je to reakce na verdikt ústavního soudu, který politikům vytkl, že dosavadní klimatické plány znevýhodňovaly příští generace.

A ještě jednou vláda česká – ta narychlo opravila Národní plán obnovy, jehož původní verze nevyhovovala kritériím na čerpání 172 evropských miliard, protože v něm bylo málo opravdu ekologických projektů. Podle nového návrhu zaslaného do Bruselu půjde na klimatická opatření 41 procent z celkové sumy.

Uhlíkovou stopu bohatých navyšuje cestování, chudých vytápění. Spočítejte si tu svoji

Číst článek

Na právě začínajícím summitu EU budou lídři členských zemí konkretizovat klimatické závazky unie a budou to jednání tvrdá, protože – jak víme – ďábel je ukryt v detailu. A to ještě současné evropské zelené závazky nestačí k naplnění cílů Pařížské dohody.

Ze všech těchto zpráv se dají udělat dva obecnější závěry než jen že uhlí má smůlu. První – rychlejší kroky k ochraně klimatu diktují peníze. Vyšší ceny emisních povolenek a také drsný tlak bank a pojišťoven, které odmítají financovat špinavé projekty. Kdo nepochopí, nepřežije.

A pak – tyhle tvrdé počty už dorazily i do průmyslového Česka, takový ČEZ nezelená rychleji kvůli ekologickým aktivistům. A kdyby o tom někdo pochyboval, třeba kdyby si někteří členové vlády dál zacpávali uši a zavírali oči, dostane se jim vysvětlení od klíčového německého průmyslu, s nímž je ten český provázaný více než hodně.

Z tohoto pohledu budou vlastně zářijové parlamentní volby v Německu důležitější než ty říjnové u nás.

Autor je šéfredaktor Českého rozhlasu Plus

Petr Šabata Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme