Kdo chce absolutní svobodu slova? Náckové a antisemité

Sociální sítě nejsou jen facebook, instagram a twitter. O své místo na slunci se hlásí přinejmenším desítky dalších, menších webů a aplikací. Od tohoto týdne je však na internetu o jeden míň.

Komentář Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Logo sociální sítě Gab | Zdroj: Gab

Své brány, prý dočasně, uzavřela sociální síť Gab. V Česku prakticky neznámá služba vznikla před dvěma lety jako prostor, kde platí absolutní svoboda slova.

‚Podpora nenávisti, násilí a netolerance.‘ Sociální síť Gab byla po útoku v Pittsburghu vypnuta

Číst článek

Její zakladatel, Andrew Torba, se chtěl vymezit vůči obsahové politice existujících sociálních sítí, kterou chápal jako tvrdou cenzuru, zejména pravicových uživatelů. Facebook i twitter ve svých podmínkách užití zakazuje například rasistická vyjádření nebo hrubé urážky jednotlivců. To někteří považují za nepřípustné omezení svobody slova.

Gab tak nechal své uživatele přispívat bez jakékoliv moderace. Sami mohli názory, se kterými nesouhlasí, nebo konkrétní slova skrýt, ale žádný příspěvek ze sociální sítě nezmizel, pokud nebyl jasně protiprávní - například přímé výhrůžky smrtí či dětská pornografie.

Tahle sociální síť se tak může zdát jako ideální prostor pro liberály v tradičním slova smyslu. Ty, kteří vyznávají citát „Nesouhlasím s tím, co říkáte, ale budu do smrti bránit vaše právo to říkat“, nesprávně přisuzovaný Voltairovi. Prostředí, kde mohou svobodně diskutovat socialisté s libertariány i anarchisté s konzervativci, musí lákat každého, kdo má pocit, že šrouby názorové tolerance se v posledních letech utahují.

Jenže se ukázalo, že skutečnost očekáváním příliš neodpovídá. Zhruba půl milionu uživatelů, které Gab měl - oproti asi 300 milionům lidí, kteří navštěvují twitter - čítalo především ty, kteří by na ostatních sítích měli problém.

Magnet na extremisty

Ukázala to studie mezinárodní skupiny výzkumníků, která se složením uživatelů a obsahu na Gabu zabývala. Analýza celkem 22 milionů příspěvků ukázala, že síť přitahuje extrémy: konspirační teoretiky, antisemity i nepokryté neonacisty.

Dá se ostatně odhadovat, že právě pro ně Torba síť spouštěl. Ve svém logu má Gab žábu, jasný odkaz na postavu žabáka Pepeho, který se ve Spojených státech stal symbolem takzvaného hnutí alt-right, což je jen vznosné označení pro extrémní pravici.

Protože v USA je svoboda slova široká, síť mohla existovat více než dva roky. Vaz jí zlomil až masakr v synagoze v Pittsburghu, kde minulou sobotu střelec zavraždil jedenáct lidí. Ukázalo se, že před činem byl aktivní právě na Gabu, kam psal ostré protižidovské příspěvky a kde měl v informacích o sobě uvedeno, že „židi jsou děti Satanovy“.

Gab následně začaly bojkotovat firmy, bez jejichž služeb a infrastruktury se provoz sítě neobejde, třeba platební brána PayPal. Stránky Gabu tak nyní ukazují jen informaci o jejím uzavření, byť prý jen do té doby, než najde společnosti ochotné s ním spolupracovat.

Pochybná svoboda

Myšlenka Gabu občas rezonuje také v Česku. Na sociálních sítích o cenzuru v pravém slova smyslu samozřejmě nejde - uživatelé dobrovolně využívají soukromé platformy nadnárodních korporací, ve vyjádření je neomezuje stát ani žádná vyšší moc.

Vzhledem k tomu, že společnosti Facebook, Google a další tvoří digitální oligopol a mají moc hýbat veřejným míněním, je ale třeba se mít před jejich pravidly na pozoru.

I u nás někteří politici volají po tom, aby se podmínky pro obsah na sociálních sítích uvolnily. Jak je ale vidět na příkladu Gabu, jediný, kdo z toho bude profitovat, jsou rasisté, konspirační teoretici a pravicoví extremisté. Odpověď na otázku, jestli by větší svoboda slova na sítích skutečně vyvolala vyváženou debatu, nebo spíš normalizaci extrémních postojů, je po téhle zkušenosti zase o něco snadnější.

Michal Zlatkovský Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme