Zpráva také konstatovala zvýšené aktivity zahraničních tajných služeb a rostoucí objem dezinformací. Počet pravicově-extremistických zločinů oproti předchozímu roku sice poklesl, přesto ho sociálnědemokratická ministryně vnitra Nancy Faeserová nadále považuje za hlavní nebezpečí pro německou demokracii. Přitom statistiky naopak spíš naznačují, že přibylo útoků s levicově-extremistickou motivací.

Přehrát

00:00 / 00:00

Robert Schuster: Mezi konspirátory a proruskými živly aneb Zpráva o extremismu v Německu

Bez ohledu na to se dá konstatovat, že na bilanci extremismu se silně podepsaly minulé dva roky, které byly poznamenány koronavirovými omezeními. Podobně jako jinde v Evropě, postupovala i v Německu vláda spíš metodou pokus-omyl, než aby sledovala nějakou konzistentní linii. Takže míra frustrace u občanů mohla v důsledku toho narůst do nebývalých rozměrů.

Popírači covidu, případně šiřitelé nejrůznějších alternativních pohledů na pandemii, sice nikdy netvořili jednolitý blok, někteří z nich ale vyzývali nejenom na protestních shromážděních, ale i na sociálních sítích ke svržení stávajícího politického uspořádání v Německu.

Vazby AfD na Rusko

Podceňovat to nelze nejpozději od chvíle, co se ve Spojených státech snažili zfanatizovaní příznivci končícího prezidenta Donalda Trumpa obsadit americký Kongres, přičemž někteří z nich usilovali o život zákonodárců i viceprezidenta Mika Pence, jenž se v té době v budově nacházel.

Převzato z Plusu

Letošní zpráva mapující rizika pro demokracii v Německu přišla s dvěma překvapeními. První se týkalo islamistického radikalismu. Text se o něm zmiňuje velmi obecně. Skoro by se chtělo říct, že na to, že i Německo bylo v minulých letech cílem útoků a zfanatizovaní mladí lidé odsud odcházeli bojovat v řadách takzvaného Islámského státu, byla tato kapitola držena v hodně obecné rovině.

Druhým překvapením je, jak relativně malý prostor věnovala zpráva o extremismu protimigrační Alternativě pro Německo (AfD). Část strany je již nějakou dobu sledována kontrarozvědkou pro podezření, že její aktivity jsou v rozporu s ústavou. Jde jednak o představitele mládežnické organizace strany a některé její východoněmecké politiky. Část z nich se v nejrůznějších chatovacích fórech oddává fantaziím o možnosti státního převratu.

Nikdo samozřejmě nedokáže odhadnout, nakolik se jedná o vážně míněné úmysly nebo o vzájemně se povzbuzující silácké tlachání. Dalším aspektem, který by měl být v budoucnu předmětem veřejného zájmu, jsou vazby některých členů a funkcionářů Alternativy na Rusko. To získává na aktualitě zejména v souvislosti imperiálními snahami současného ruského vedení, jehož nejviditelnějším projevem je vojenská invaze na Ukrajinu.

Již za několik dní se mimochodem rozhodne, jakým směrem se bude Alternativa ubírat. Na svém sjezdu si zvolí nové vedení. Kolik tam zazní proruských projevů? Bude někdo bránit Vladimira Putina a naopak vinit z rozpoutání války na Ukrajině Spojené státy a Západ obecně? To budou případné náměty pro příští zprávu o extremismu v Německu. Pak už by ale její autoři místem šetřit neměli.

Autor je komentátor Lidových novin

Robert Schuster Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít