Poslední útočiště akordeonů ve Francii. Před krachem ho zachránili fotbalista a Amélie z Montmartru

Milovníci snímku Amelie z Montmartru asi znají nazpaměť i hudbu, která ho doprovází. Však se také poté, co se film objevil v kinech, zvedla výrazně popularita akordeonu - tradičního nástroje, který připomíná starou Paříž. Poslední závod ve Francii, kde se akordeon vyrábí, najdete ve středofrancouzském Tulle. Navštívil ho i zpravodaj Radiožurnálu.

Reportáž Tulle/Francie Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Akordeon - hudební nástroj neodmyslitelně spjatý s Francií. | Foto: Jorge Royan | Zdroj: Wikimedia Commons (CC BY-SA 3.0)

Pierre pracuje v tomto nejstarším závodě na výrobu akordeonů ve Francii už dvaatřicet let. Když mi zahrál, začal opravovat tlačítka, která jsou uspořádána do dvou až šesti řad: Pierre na nich zkouší různé tóny a pokud se mu něco nezdá, snaží se zjistit, kde je chyba. Sám na akordeon hraje a je přesvědčen o tom, že pokud nástroji chcete opravdu porozumět, musíte ho dokonale ovládat.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslední závod ve Francii, kde akordeony vyrábějí, navštívil zpravodaj ČRo Jan Šmíd.

Než se vydám do dílny, kde pracuje asi dvacet zaměstnanců, zamířím přímo k řediteli závodu, Richardu Brandaovi. Ten mi vysvětluje, že výroba akordeonů funguje tady na předměstí Tulle už od roku 1919.

A protože je to živoucí historická památka, i veřejnost se může podívat, jak se takový akordeon vyrábí - tedy až poté, co si sjednáte schůzku, zdůrazňuje pan Richard.

50. léta přinesla krizi

Pokračuje vyprávěním o historii akordeonu. Výroba akordeonů ve Francii začala od 50. let procházet krizí a nástroj ztrácel na popularitě - jakkoli máme Paříž často spojenou právě s ním. Na začátku století se ovšem zájem opět zvedl a pan Richard se nijak netají tím, že to bylo i díky slavnému filmu Amélie z Montmartu.

Hold akordeonu vzdala například proslulá Edith Piaf v písni L'Accordéoniste (Akordeonista). Zpívá v ní o ženě posedlé hráčem na akordeon - nebo spíš naléhavým hlasem samotného nástroje? 

Amélie z Montmartru se líbila i Anne, která mě doprovází po třech hlavních sálech, kde se akordeon vyrábí. Sama se na něj také naučila hrát - prý tak lépe pochopila, na čem je vlastně tento nástroj založen.

Anne vysvětluje, že akordeon má dvě části, diskantovou a basovou, které jsou spojeny měchem. A jaký je rozdíl mezi harmonikou a akordeonem? Jestli jsem to dobře pochopil, u harmoniky je výška tónu závislá na pohybu měchu, zatímco pro akordeon to neplatí.

Znovu se k nám přidává ředitel Branda a spolu s Anne mi ukazují různé druhy akordeonu. Primárně se prodávají ve Francii, ale objednávky tu prý mají z Belgie, Německa i Spojených států.

Záchrana? Štědrý fotbalista

Francouzský fotbalista Laurent Koscielny. | Zdroj: Profimedia

Přitom ještě před třemi lety byl závod na zavření. Richard Branda mi vysvětluje, že dnes už existenční potíže nemají a kontrolu nad výrobou má desítka akcionářů. Anne mi pak prozrazuje, že podnik za záchranu pravděpodobně vděčí fotbalistovi. Hráč Arsenalu Laurent Koscielny, který z Tulle pochází, totiž na přání svého otce poskytl závodu 600 tisíc eur.

Hraje snad sám Koscielny na akordeon? Ne, odpovídá Anne. Zkrátka jen v regionu vyrůstal a chtěl pomoci. Kdyby mě provázel muž, jistě by poznamenal, že na tom není nic divného: fotbalisté ve fotbalovém slangu přece hrají hlavně na housle.

Jan Šmíd, mls Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme