Alfons Mucha je globální značka. Dá se zpeněžit v kultuře, prodává národní mytologii, říká teoretička
Dílo Alfonse Muchy je možné vidět na dvou výstavách v Praze, v sérii projektů na jižní Moravě a také jako audiovizuální show IMucha v 02 universum. „Tohle je typické pro globální značky a oblasti kultury a umění v 21. století. A z Alfonse Muchy se podařilo globální značku vytvořit,“ hodnotí Andrea Průchová Hrůzová, teoretička vizuální kultury z platformy Fresh Eye.
„Je to snaha vytvořit z Muchy značku, co prodává nejen sebe, ale i dějiny Prahy, národní mýtus, obraz Československa a jeho dějin,“ upozorňuje teoretička.
Do všech těchto snah a představ Mucha podle ní zapadá coby umělec a patriot. „Pro první republiku vytvořil známky nebo bankovky, podílel se na návrhu státního znaku, věnoval Praze obrovskou Slovanskou epopej v době oslavy 10 let existence Československa. Do toho zároveň představuje mýtus velké secese, kterou prodáváme na turistických plakátech,“ vyjmenovává a pokračuje:
„Mucha v sobě spojuje globální ikonu a značku, která se dá dobře zpeněžit jak v oblasti kultury a umění, tak národní mytologie.“
Výstavu ve Valdštejnské jízdárně organizovala Mucha Foundation, která je navázána na Johna Muchu, umělcova vnuka, podílela se na ní i architektka Eva Jiřičná a k vidění tam jsou předměty z Muchova života.
Mucha ve Valdštejnské jízdárně známý i neznámý. Výstava ukazuje umělce jako filosofa a tvůrce emocí
Číst článek
Výstava iMucha show, za kterou stojí Nadační fond Richarda Fuxy, je založená na digitálních projekcích. Fuxa také vystavuje v Obecním domě některá Muchova díla. A na jižní Moravě je možné navštívit v několika městech Muchova klasická díla. V Moravském Krumlově je vystavena Slovanská epopej.
Pozor na panslavismus?
Výtvarný publicista Matěj Forejt upozorňuje na kontroverze spojené s Muchou:
„Nevadí mi, pokud se kulturní dědictví prezentuje tak, že vzbudí ohlas masového publika. Mohli bychom za to být rádi. Pokud se tam ale nepracuje s něčím nekvalitním, což se obávám, že jsou Fuxovy projekce. Anebo pokud se nepracuje s problematičtějším výkladem dějin, který prodáváme publiku. A to se v případě Slovanské epopeje děje. A v horším případě se to děje na výstavě spojené s Johnem Muchou.“
Nájemné až půl miliardy korun. Praha stále jedná o podmínkách pro umístění Slovanské epopeje
Číst článek
Na výstavě se podle Forejta replikují názory Alfonse Muchy, který pramenil z nacionalisticky vyhroceného 19. století.
„V té době se to dalo pochopit, ale jsme jinde v dějinné zkušenosti. Po dvou světových válkách víme, kam nacionalismy vedou. Bez dalšího zkoumání nebo kontextu mi nepřijde replikování těchto postojů úplně namístě.“
Výstavy podle něj pracují s termíny jako „národní útlak Čechů za Rakouska-Uherska“.
„Vysvětlovat tím orientaci na Rusko mi připadá v současné politické situaci naprosto absurdní. Představovat publiku panslavistickou myšlenku mi v tomto kontextu nepřipadá úplně vhodné. A to ve chvíli, kdy to slouží k propagaci našeho kulturního dědictví jako takového.“
Celý rozhovor si poslechněte v audiozáznamu.
