Do kin míří film inspirovaný vzpourou vězňů po Havlově amnestii. Do Čech se dostane 14. listopadu
Do kin na Slovensku i v Česku míří snímek Amnestie, jehož tvůrci se inspirovali vzpourou ve věznici ve slovenském Leopoldově po amnestii někdejšího československého prezidenta Václava Havla v roce 1990. Česko-slovenský snímek slovenského režiséra Jonáše Karáska také mapuje období kolem takzvané sametové revoluce, která vedla v Československu k pádu komunistického režimu. Právě u příležitosti 30. výročí sametové revoluce film vznikl.
„Příliš jsme se nedrželi historických faktů. Jde o základní milníky – revoluce, amnestie a následná vzpoura. Snažili jsme se spíše naznačit pocit doby a to, jak to prožívali lidé,“ řekl novinářům Karásek.
Značná část děje filmu se odehrává ve věznici, snímek ale zachycuje i život disidentů a činnost komunistické tajné policie StB. Postavy tří rodin jsou sice fiktivní, vzpouru ale film popisuje poměrně věrně. Natáčení, které začalo loni v létě, se uskutečnilo mimo jiné ve věznicích v Leopoldově na západě Slovenska a v Mladé Boleslavi.
Emotivní thriller o vzpouře ve věznici Leopoldově. Filmaři ve Varech představili film Amnestie
Číst článek
Podle Karáska bylo cílem tvůrců zařadit do snímku různé typy postav. „Je tam okraj společnosti, dále intelektuálové, disidenti, z nichž se stanou vůdci země,“ řekl.
Samotné vzpouře v Leopoldově i následnému zásahu bezpečnostních složek se věnuje druhá polovina zhruba dvouhodinového filmu, ve kterém hrají kromě jiných Anna Geislerová, Roman Luknár, Ján Jackuliak, Marek Majeský a Marek Vašut.
Na Slovensku bude mít snímek Amnestie premiéru příští týden a do kin v Česku se dostane 14. listopadu, tedy krátce před kulatým výročím sametové revoluce.
„Téma (amnestií) je nesmírně složité. Jen hlupáci si dělají jednoduchý názor na komplikované věci. Říci, že Havel může za všechno, co se poté stalo, je velmi hloupé,“ prohlásil Karásek. Podle něj snímek může pomoci zlepšit informovanost mladé generace.
Nejdříve drželi hladovku
Téměř měsíční nepokoje, které v březnu 1990 postihly věznici v Leopoldově, se staly v Československu nejznámější vězeňskou vzpourou po pádu komunismu. Protesty tehdy nepřímo spustila prezidentská amnestie, po které opustila brány vězení velká část vězňů.
To se nelíbilo odsouzeným pachatelům těžkých zločinů, na které se amnestie nevztahovala. Zprvu protestovali hladovkou, která nakonec přerostla v násilnosti. Do ničení se zapojilo na 200 vězňů, vzpouru potlačil až ozbrojený zásah více než tisícovky policistů, vojáků a dozorců.
