Před 300 lety se narodil ‚skutečný‘ baron Prášil. Německého šlechtice ve filmu ztvárnil Miloš Kopecký
Zastavil vlka holou rukou, venčil sultánovy včely nebo třeba střílel po jelenovi peckami, kterému pak mezi parohy vyrostla třešeň. Všechny tyto příběhy a historky si dnes spojujeme s legendárním baronem Prášilem. Fiktivní postava z knížek a z vyprávění má ale svůj model v reálném světě. Byl jím německý baron, voják a cestovatel Karl Friedrich Hieronymus svobodný pán von Münchhausen. V pondělí je to přesně tři sta let od jeho narození.
Asi nejznámějším baronem Prášilem českého filmu byl a stále je Miloš Kopecký. Baron Prášil se na Měsíci setkává s astronautem Toníkem a společně se vydávají na Zem, kde spolu zažívají různá dobrodružství.
Tureckému sultánovi unesou půvabnou princeznu Bianku a tu se pak všeznalý, vychloubačný a vždy sebejistý Prášil snaží všemožnými kousky okouzlit. Prášila nerozhodí únik před sultánovými vojáky, pobyt v břiše velryby ani let ve spárech obrovského ptáka.
Před 300 lety se narodil Karl Friedrich Hieronymus svobodný pán von Münchhausen, známý jako baron Prášil
Film z roku 1961 oceněný na festivalech v Cannes a v Locarnu režíroval Karel Zeman. Vycházel přitom z knihy německého básníka a překladatele Gottfrieda Augusta Burgera, který o Prášilovi psal už v 18. století. Zemanův snímek inspiroval amerického režiséra a člena skupiny Monthy Python Terryho Gilliama. Jeho dobrodružný film o Prášilovi, v angličtině baronovi „Munchausenovi“ vznikl v roce 1988.
Terry Gilliam nikdy neskrýval obdiv ke Karlu Zemanovi a jeho verzi Barona Prášila. „Když se na ten film dívám, tak to je čirá radost. Jsem znovu nevinným dítětem. Neviděl jsem ještě svět, ale jsem si jistý, že je úžasný. Plný dobrodružství a objevování. Tohle všechno Zeman dokáže.“
Bezbřehá fantazie a dobrodružství: to je to, co spojuje všechny Prášilovy příběhy. Nějaký reálný základ ale přece jen jeho historky nejspíš měly. Německý baron sloužil v první polovině 18. století v ruské armádě a bojoval i proti osmanským Turkům. Zemřel v německém městečku Bodenwerderu, kde jsou na něj dodnes náležitě hrdí. Mají tam Prášilovo muzeum i sochy připomínající jeho příhody. Oslavy jeho kulatých narozenin ale musely vůli pandemii koronaviru zrušit.
