Desetkrát menší, akusticky dokonalý. Experti dokončují testy modelu Janáčkova kulturního centra

Profesionální akustici v Brně právě dokončují úpravy budoucího sálu pro filharmonii. Pracují s velkým dřevěným modelem o rozměrech 5 x 3,5 x 3 metry. Uvnitř bedny je desektrát zmešnená a velmi detailní podoba sálu. Akustici poslední tři měsíce testovali uspořádání stěn, balkónů nebo sedadel tak, aby si návštěvníci Janáčkova kulturního centra z každého místa odnesli stejně perfektní zážitek bez ozvěn.

Brno Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Uvnitř velké bedny, v detailně rozpracovaném modelu sálu, se rozléhá zvuk připomínající hvízdání sviště. Hlavní akustik Marc Quiquerez ale z počítače pouští jiný ostrý zvuk, tleskání. „Protože model je 10x menší než skutečný sál, musí být frekvence zvuku desetkrát vyšší,“ vysvětluje, proč se ve skutečnosti uvnitř ozývá jiný zvuk.

Přehrát

00:00 / 00:00

Nahlédněte v reportáži do akustického modelu Janáčkova kulturního centra

Quiquerezovi kolegové sedí u počítačů u konstrukce, na kterou se stoupá po schodech a která nese velkou dřevěnou kostku s rozměry takovými, že připomíná bednu na převážení lvů. Pod konstrukci se akustici dostanou, aby mohli zespodu do hlediště mezi 1 200 červeně oblečených figurek diváků nasouvat malý binaurální mikrofon. Ten má tvar lidské hlavičky a funguje prakticky jako uši.

„Používáme ještě různé reproduktory, třeba směrový, ten máme v prostoru, kde hrají žestě, tím zkoušíme jak je slyšet zvuk trumpet. A máme taky všesměrový reproduktor, má dvanáct a tři výstupy,“ ukazuje Quiquerez velmi křehké zařízení zavřené na dva zámečky v dřevěné krabičce na stole.

„Ten zvuk, co slyšíte ve sluchátkách, to tleskání, a ten zvuk slyšitelný v modelu, není úplně totožný. Je zpracovaný v počítači. A testujeme tím teď impulsovou odezvu, tedy to, jak se sál chová při velmi krátkém ostrém zvuku jako je tlesknutí nebo výstřel z pistole. Na jiné testy se používají jiné zvuky,“ dodává hlavní akustik.

Projekt od Atelier M1 architekti: Janáčkovo kulturní centrum Brno | Zdroj: Atelier M1 architekti

„Když jsem měla možnost ve sluchátkách slyšet tlesknutí v sále, který neexistuje, tak si říkám, že to jsme snad téměř v nějaké utopii nebo science fiction. Ale věřím tomu, že všechny tyto kroky jsou nesmírně důležité a kdybychom je přeskočili a nějak si tu cestu usnadnili, tak by byl výsledek polovičatý – a to opravdu nemá smysl dělat,“ popisuje s nadšením ředitelka brněnské filharmonie Marie Kučerová pro Český rozhlas Brno.

Odpovídá tím i na otázku, proč příprava nového koncertního sálu, který bude platit Brno, Jihomoravský kraj a stát prostřednictvím ministerstva kultury trvá tak dlouho. Podle původních optimistických odhadů měl stát už před několika lety.

Tři měsíce testování

Proces testování akustiky je dlouhý, trvá asi tři měsíce. Experti pak podle svých zjištění žádají architekty, aby model upravili.

„Dá se říct, že už se to stalo tak čtyřikrát. Jde zpravidla o ty nejkomplikovanější věci. Upravovali jsme balkony, teď je na nich nová vrstva z 3D tiskárny, anebo stěny těsně před pódiem, kde se objevovalo takové nepříjemné echo hned v prvních řadách,“ upřesňuje architekt Jan Antoš.

Pojďte dál!

Do modelu se dá pohodlně vejít. Dovnitř se vstupuje přes dvířka ve varhanách, ty jsou zakryté molitanem. Model je utěsněný, kvůli lepšímu, respektive realističtějšímu šíření zvuku se do něj pouští dusík.

Jsme hudební národ, ale nemáme koncertní síň, kde se dá hrát velká filharmonická hudba, říká architekt Pleskot

Číst článek

„Všechno musí být velmi odolné a kvůli akustické funkci dost tuhé. Normální atmosféra velmi dobře pohlcuje vysoké frekvence. Čím jste dál od zdroje zvuku, tím víc vzduch ty vysoké frekvence ubírá. A když jsme tady v tom malém měřítku, potřebujeme atmosféru ovlivnit stejně. Čili když sem doplníme dusík, tak pohltivost atmosféry tady tím změníme,“ vysvětluje Antoš, zatímco dřepí v orchestřišti.

Všude kolem sedí diváci, panáčci v červených flísových oblečcích a černých parukách. „Je to koncertní sál typu vineyard, česky vinice, kdy je hlediště kolem dokola pódia, aby diváci mohli být co nejblíž orchestru,“ dodává architekt.

Testy už mají akustici skoro hotové, dnes nebo zítra je dokončí. Reálná stavba skutečného sálu za asi 2 miliardy korun na náměstí Ludvíka Kundery v centru Brna má začít příští rok, skončit v roce 2024.

Tomáš Kremr Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme