Nový balet Národního divadla ukazuje tři podoby slovanství

První sezonu pod vedením nového šéfa Filipa Barankiewicze uzavře Balet Národního divadla ve čtvrtek premiérou inscenace Slovanský temperament. Tvoří ji tři choreografie českého, ruského a polského autora, v případě ruského tvůrce se dotýká i politiky. Každá z choreografií je zcela jiná, prolíná jimi ale podle záměru ND společné téma slovanství.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Budova Národního divadla v Praze. | Foto: Miguel Mendez (CC BY 2.0) | Zdroj: Flickr.com

Autory jednotlivých částí jsou první sólista Baletu ND Ondřej Vinklát, Polka Katarzyna Kozielska a ruský tanečník a choreograf Andrej Kajdanovskij. Večerem se má prolínat Hudba Antonína Dvořáka, Henryka Góreckého a současného ruského skladatele Dmitrije Cheglakova.

Poslední úpravy a definitivní podobu představení v úterý interpreti a tvůrci pilovali na generální zkoušce. Vinklát, dvojnásobný držitel Thálie, se choreografické tvorbě věnuje již od dob studií. V Národním divadle je od roku 2012, od roku 2016 je prvním sólistou a pro Slovanský temperament složil choreografii Dumka.

Choreograf Jiří Kylián se stal členem Francouzské akademie. Cizince přijímá jen výjimečně

Číst článek

Hypnotický stav

Inspiroval se hypnotickým stavem, který podle něj může člověku pomoci překonat duševní problémy nebo se vyrovnat se ztrátou někoho blízkého. „Dumka je o setkání, o prožití a loučení," říká autor, který použil Dvořákovu hudbu, zazní ale také výrazná elektronická hudba, částečně Vinklátem zkomponovaná a inspirovaná hudbou DJ Hellfishe; ta možná bude patřit k tomu, co historická budova první scény stále ještě nezažívá často.

Hypnotický stav, jenž je námětem choreografie, navozuje i scéna s polopropustnou skleněnou stěnou. Zprvu je zakrytá papírem či fólií a tanečníkům před ní sekundují stíny za ní. Později sami protagonisté stěny očistí, a pokud světlo svítí na jednu polovinu, vidí svůj odraz, pokud se posvítí na druhou, objeví se odraz tanečníka na druhé straně; oba obrazy se tak prolínají.

Rusové jako Číňané

Choreografie Perfect Example pojednává podle jejího autora Andreje Kajdanovského o skupině jednotlivců, lidí, národa v řadě navazujících scén. „Tato skupina žije v systému, který tvrdí, že vytváří dokonalou komunitu. K dosažení tohoto cíle je třeba přijmout drastická opatření a jednotlivci musí omezit své potřeby v prospěch skupiny. Ale čím déle to trvá, tím více se objevuje jedna otázka: Je to skutečně v nejlepším zájmu lidí?" naznačuje autor téma své práce.

Kajdanovskij říká, že v Rusku jsou pořád král a poddaní, mezi lidmi jsou extrémní rozdíly. Jeho choreografie, prý první, která se zabývá politikou, se snaží ukázat, jak často lidé žijí nesvobodně a v nastavených strukturách. Rozdíl mezi Čechy a Rusy popisuje tak, že „Češi jsou více jako Němci a Rusové více jako Číňané“. Rusové podle něj stále žijí v historii, nechtějí nové hrdiny a mají strach.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme