Každý kus je originál. Podívejte se, jak skláři na Českolipsku vyrábějí Ceny Thálie
Rozpálené pece, šikovné ruce a pot v tvářích. Skláři v Lindavě na Českolipsku začali vyrábět divadelní Ceny Thálie. Celkem musí vzniknout patnáct skleněných váz a jedna až dvě náhradní, kdyby se nějaká rozbila. Ředitel firmy Jaroslav Turnhöfer si nevybavuje, že by vázy někdy nedodali včas. Umělci si zhruba čtyřicet centimetrů vysoké trofeje převezmou koncem března v Národním divadle.
„Začíná se nafukováním do dřevěné formy, a poté se to ještě zdobí. Po vychlazení se to dál zušlechťuje tím, že se vyřezává a vybrušuje motiv té masky,“ vysvětluje pro Radiožurnál sklářský mistr Petr Kuchta, který se na výrobě Thálií podílí přes deset let.
Každý kus je originál. Sklárna na Českolipsku začala vyrábět Ceny Thálie. Natáčel Tomáš Mařas
Každý kus je originál. „Doufám, že jeden člověk nevyhraje dvě Thálie, aby je nezačal poměřovat. Je to od ruky. Co se týče zdobení, nikdy to není úplně stejné. A myslím, že na tom to i stojí, že každý má originál,“ dodává.
Skláří na každou ze skleněných váz dolepují ouška. „Nalepíme jako klasické ucho na džbán nebo na půllitr. A pak se akorát trochu vytvaruje,“ ukazuje Kuchta.
Zároveň používají hořák, kterým vázy nahřívají. „Sklo pořád chladne, takže on mi pomůže dohřát nejchladnější místo hořákem, aby sklo neprasklo,“ vysvětluje sklářský mistr.
Sklo ale skutečně někdy praskne. O kolik kusů takto skláři přijdou? „Těžko říct, ale někdy se stane, že se klidně dostaneme na třetinu,“ podotýká Kuchta.
Patnáctka a dvě náhradní
Sklárna Ajeto Lasvit v Lindavě vyrábí patnáct cen. „Tento rok vyrábíme tradičně 15 cen. Říkám tradičně, protože před několika lety byl oceněn Spejbl s Hurvínkem. Byl to jediný rok, kdy jsme dělali výjimečně sedmnáct cen,“ upřesňuje ředitel sklárny Ajeto Lasvit Jaroslav Turnhöfer.
Ceny Thálie
Ceny Thálie jsou ze sodnodraselného křišťálu a každá váží kolem tří kilogramů. Ocenění připomíná benátskou masku, kterou ale mohou držitelé používat i jako vázu. Jejich podobu před 15 lety navrhl architekt a designér Bořek Šípek a od té doby se nezměnila. Ve sklárně Ajeto Lasvit je dělají od roku 1998.
„V současné době vyrábíme ceny v barvě triplexového bílého opálu. A barva určuje, pro jaký žánr jsou ceny určeny. Zelená barva je určena pro umělce do 33 let. Ceny jsou také v barvě růžové, červené, modré a ambrové," říká.
Pro jistotu ale vznikají ještě jedna nebo dvě náhradní pro případ, že by se některá rozbila před zahájením předávání.
„Občas se stalo, že i u připravených váz jsme zjistili, že došlo k lomu a na poslední chvíli jsme museli třeba jeden nebo dva kusy dodělávat. Bylo to, jak se hezky česky říká, pěkné šturmování," vzpomíná ředitel sklárny Ajeto Lasvit.
Občas vázu také některý z oceněných rozbije. „Problém, když oceněný vázu rozbije, jsme už zažili několikrát. Pro oceněné je to ale tak velký úspěch, že ji chtějí mít doma. Později jim proto vyrobíme cenu novou,“ dodává Turnhöfer.
Sklárna Ajeto Lasvit v Lindavě na Českolipsku vyrábí také třeba ceny pro cyklistický závod Tour de France. Zaměstnává 55 lidí, její roční obrat je kolem 50 milionů korun. Většina její produkce směřuje do zahraničí, specializuje se na malosériovou výrobu exkluzivních děl z ručně foukaného skla.
Šanci získat skleněnou trofej má letos 24 umělců. Nejvíce želízek v ohni má Národní divadlo Moravskoslezské v Ostravě. Mezi nominovanými jsou v kategorii muzikál mimo jiné Lucie Bílá a Natálie Grossová. Kdo předvedl nejlepší herecké divadelní výkony uplynulého roku, se dozvíme 24. března v Národním divadle.
