,Směr Osvětim anebo hřbitov.‘ Divadelní představení Paměti národa připomene Romy zavražděné nacisty

Paměť jsme my: Silnice číslo 19, tak se jmenuje představení Divadla Paměti národa, které v pátek večer, tedy v Den památky obětí holocaustu, připomene Romy zavražděné nacisty. V pražském Domě U Kamenného zvonu ožijí tragické příběhy českých a moravských Romů díky čtrnácti studentkám Pražské taneční konzervatoře.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Tanečnice se byly podívat také v Romském muzeu v Brně

Tanečnice se byly podívat také v Romském muzeu v Brně | Foto: Barbora Mráčková | Zdroj: Post Bellum

„Je to silnice, kterou stavěli vězni v takzvaném Cikánském táboře v Hodoníně a bohužel to byla jejich poslední cesta - buď směr Osvětim anebo hřbitov,“ vysvětluje režisérka a umělecká vedoucí Divadla Paměti národa Tamara Pomoriški. Téma romského holocaustu bývá podle ní často opomíjené.

Všichni se chceme mít dobře. Myslete na druhé a udržujte mír, vzkazují pamětníci

Číst článek

„Druhý důvod je, že bohužel žádný přeživší romského holocaustu už mezi námi není. Aspoň jsme mohli oslovit druhou generaci přeživších,“ dodává Pomoriški.

Jedním z nich je Rudolf Murka, který o tom vyprávěl pro projekt Paměť národa. Jeho otce deportovali nacisté v březnu 1942 do Osvětimi.

„Říkal, že tam naposledy viděl celou svoji rodinu. Protože můj tatínek šel do hlavního lágru a celá rodina zůstala v cigánském lágru. Říkal: ‚Pak už jsem je od té doby neviděl, tam jsem je viděl tenkrát naposledy‘,“ vypráví Murka.

Právě vyprávění potomků přeživších bylo hlavní inspirací pro vznik představení | Foto: Barbora Mráčková | Zdroj: Post Bellum

Právě vyprávění potomků přeživších bylo hlavní inspirací pro vznik představení.

„Ztvárnit nějaké konkrétní téma není vždycky jednoduché, ale pro nás jako pro tanečníky, kdy ztvárňujeme nejrůznější pocity a náměty pohybem, jsou nejdůležitější podněty a takové záchytné body, které se snažíme najít právě ve slovech samotných pamětníků nebo prostřednictvím dokumentů,“ říká choreografka, devatenáctiletí absolventka Pražské taneční konzervatoře Nela Štarková.

Halda mrtvých

„Ty maringotky, to vzali Cikánům, tam dávali mrtvé. To mi říkal táta, že tam viděl svoji mámu, jak ležela na té haldě těch mrtvol, přes okno, a nemohl k ní jít,“ vzpomínal pro Paměť národa Antonín Lagryn. V táboře v Letech u Písku zemřeli jeho prarodiče.

Co přineslo náročné vyšetřování zásahu na Národní třídě? 30 obviněných a podmíněné tresty

Číst článek

Otec Josef dokázal přežít věznění v Osvětimi, Buchenwaldu a Mauthausenu i pochod smrti na konci války.

„Mně přecházel mráz po zádech. Rozhodně bych si přála, aby třeba i naše představení na ty, kteří budou sledovat, zapůsobilo tak, že nechceme tu minulost opakovat. Abychom ty diváky upozornily, co se může dít, když se lidi navzájem nerespektujou. Že ten lidský respekt je důležitý,“ zdůrazňuje studentka Pažské taneční konzervatoře Barbora Slováčková. Tanečnice se byly podívat také v Romském muzeu v Brně.

„Pro mě to byl příjemný zážitek v tom, že jsem se o té kultuře mnohé dozvěděla, ale současně mi to třeba pomohlo pochopit, že už dřív v historii na ně nebylo nahlíženo úplně pozitivně.  I přesto, že ten jejich osud nebyl vždycky nejlehčí, tak se ti lidi snažili najít, jak si navzájem předat nějakou radost,“ dodává Slováčková.

‚Poslání‘

„Jelikož se druhá světová válka a holocaust obecně týká velmi osobně i minulosti mé rodiny, tak je to téma, které je pro mě velmi důležité a proto beru jako své poslání, abych ho pomocí tance zprostředkovala i nynějším divákům, jelikož tanec a pohybové umění beru jako jazyk pro všechny stejný,“ dodává choreografka Nela Štarková.

Za druhé světové války zemřelo ve sběrných, pracovních a vyhlazovacích táborech nebo během pochodů smrti 90 procent z původně 6 500 českých a moravských Romů. Přežilo jen zhruba 700 lidí. 

Za druhé světové války zemřelo ve sběrných, pracovních a vyhlazovacích táborech nebo během pochodů smrti 90 procent z původně 6 500 českých a moravských Romů | Foto: Barbora Mráčková | Zdroj: Post Bellum

Lucie Korcová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme