Šicí stroje, online přenosy nebo originální platformy. I takový byl letošní rok českých divadelníků
Konec roku s sebou přináší také bilancování. Jaký byl z pohledu divadelního dění? Už teď je jasné, že herci se letos téměř nepodívali na jeviště a diváci nevstoupili do divadelní budovy. Nepříznivé podmínky ale nabídly řadu nových možností, jak se zdokonalit v jiných ohledech - třeba online tvorbě.
Nepříznivé podmínky daly vzniknout například internetové platformě Dramox. Česká streamovací služba, která nabízí desítky záznamů divadelních představení, se stala během svého krátkého působení velmi populární a po znovuotevření divadelních sálů prý neplánuje končit. To samé říká i Albert Čuba o projektu MírPlay, který nově spouští populární ostravské divadlo Mír.
„Divadlo Mír bude v té audiovizuální tvorbě pokračovat i v době, kdy se otevřou klasická normální divadla. A my zkrátka to divadelní dřevěné jeviště rozšiřujeme i do toho digitálního prostoru a vytváříme si tak vlastně svou další scénu,” popisuje platformu Albret Čuba.
Na MírPlay můžou fanoušci ostravské scény najít kromě derniérových inscenací třeba i výstupy improvizačního projektu Tři Tygři, ve kterém společně s Albertem Čubou vystupují ještě herci Vladimír Polák, Štěpán Kozub a Robin Ferro. Ve stejné sestavě dali s režisérem Vladimírem Skórkou dohromady i seriál sKORO NA mizině, který se stal během jarní vlny pandemie internetovým hitem.
Podobně jako Mír si své vlastní internetové projekty spustily i další české soubory. Divadlo J.K Tyla v Plzni má svou novou muzikálovou televizi, královéhradecké Klicperovo divadlo online show Podkroví a Moravské divadlo Olomouc natočilo seriál Herci na vlnách.
Adaptovat se na složité podmínky zvládla ale například i samotná herecká asociace. Ta předala letošní Ceny Thalie na bez mála tříhodinovém livestreamu, který byl podle prezidenta asociace Ondřeje Kepky z hlediska přípravy výrazně náročnější než tradiční galavečer v Národním divadle.
„Bez jakéhokoliv patosu a přehánění - já jsem potom přenosu seděl v moderátorském křesílku asi 25 minut a nebyl jsem schopen se pohnout. Takovýto projekt se nedá připravit. V tom je ten problém. Když někomu vypadne to připojení, tak tím padá celý přenos,” vzpomíná na přípravy Ondřej Kepka.
Někteří divadelníci se ale letos věnovali věcem, které s uměleckou profesí vůbec nesouvisí. Soubory Zlínského nebo Švandova divadla například už během první vlny pandemie v březnu vytáhly šicí stroje a začaly vyrábět nedostatkové roušky. Jiní prodávali v obchodech, rozváželi jídlo nebo vypomáhali v nemocnicích.
