Divadla rok bez diváků zasáhl. Někde musejí propouštět, jinde ruší premiéry na roky dopředu

Česká divadla kvůli pandemii koronaviru už skoro rok nehrají pro diváky v sále. Představení přesunula do online prostoru a začala zásadně šetřit. Letos došlo už i na propouštění kmenových herců a rušení premiér na několik let dopředu.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Diváci v hledišti | Foto: Michaela Danelová | Zdroj: iROZHLAS.cz

Národní divadla Brno v pondělí 29. března uvedlo online premiéru Čajkovského opery Evžen Oněgin. Na obrazovkách ČT Art ji sledovalo 40 tisíc diváků, což je poměrně vysoké číslo. K letošnímu lednu tato vícesouborové scéna propustila deset zaměstnanců a zrušila třetinu roční produkce.

OBRAZEM: Akrobaté a hudebníci v oživlých výlohách. Umělci podpořili zavřené obchody a kulturu

Číst článek

„Na podzim uvedeme jen jednu premiéru,  zbytek budou premiérové inscenace přesunuté z dřívějška nebo projekty, pro které jsme získali jiný zdroj financování. Proti dlouhodobým plánům jsme zrušili šest premiér,“ řekl Radiožurnálu ředitel Národního divadla Brno a zároveň režisér zmíněné inscenace Martin Glaser.

Škrty a ztráty

Propuštění sedmi kmenových herců potvrdila před pár dny také další příspěvková scéna Slovácké divadlo v Uherském Hradišti. Přejdou na takzvané licenční smlouvy.

Divadlo ruší i třetinu chystaných inscenací pro příští dva roky. V divadle podle mluvčího Josefa Kubáníka zůstává 15 kmenových hereček a herců na plný úvazek a další dva herci na částečný.

Kvůli koronavirové krizi divadlo přišlo o více než třetinu rozpočtu z tržeb. Jeho vedení se proto rozhodovalo, zda scénu zavřít, nebo snížit počet členů ansámblu a omezit počet chystaných představení. Slovácké divadlo loni oslavilo 75 let své existence a má zhruba 7000 předplatitelů.

Krátká etapa otevřených divadel s diváky v rouškách. Hlediště bez emocí ve tvářích. | Foto: Michaela Danelová | Zdroj: iROZHLAS.cz

Naopak propouštět se zatím nechystají Národní divadlo Praha, Městské divadlo v Brně a Národní divadlo moravskoslezské v Ostravě.

Na dotazy Radiožurnálu ohledně možného propouštění zaměstnanců a rušení naplánovaných premiér reagovala i další česká divadla financovaná městem nebo krajem.

O stálou práci nepřijdou herci v Městském divadle Zlín nebo v pražském Divadle na Vinohradech. To spolu s dalšími devíti scénami financuje hlavní město Praha. K nim patří také Švandovo divadlo, které se rok co rok pyšní vysokou diváckou návštěvností a které vede Daniel Hrbek. 

„Úkolem souborového divadla je pěstování souboru. V loňském roce nás podpořil zřizovatel a pomohl nám částečně krýt ztráty. V tomto roce předpokládáme krytí ztrát z vlastních zdrojů (fond finančního vypořádaní a rezervní fond), které jsme v předchozích úspěšných letech našetřili,“ vysvětlil Hrbek Radiožurnálu, proč nechce přistoupit k propouštění. 

„Klíčová otázka je další vývoj v tomto a příštím roce a samozřejmě postoj zřizovatele. Zatím jsou na stole škrty v nákladech na materiál a služby a eventuální změny provozu, ne škrty personální. Konkrétně to znamená snížení počtu nově nastudovaných inscenací a úspory s tím souvisejících nákladu. Zároveň vymýšlíme, jak v příštím roce navýšit tržby,“ dodal.

Stejně tak cenami ověnčené Divadlo pod Palmovkou neplánuje propouštět, do dalších sezon ovšem omezilo počet premiér.

„Soubor a celkové personální obsazení jsem v Divadle pod Palmovkou budoval sedm let. Je za tím mnoho výměn zaměstnanců a herců, spousta práce. Relativně optimálního stavu jsme dosáhli začátkem pandemie. Navíc na tom nejsou všechna divadla stejně. Každé má jiné personální obsazení. U nás máme tak malý herecký soubor, že nemůžeme hrát najednou na velké scéně a v Palm Off Studiu,“ potvrdil šéf divadla Michal Lang.

‚Marshallův plán‘ pro kulturu

Ostatní personál je na Palmovce zredukovaný na základní obsluhu představení. Ředitel divadla si propuštění představit neumí a domnívá se, že by to ani nebylo správné.

„To, co potřebujeme, je nějaká koncepce a vize, co bude, až tohle skončí a věci se vrátí, doufejme, do normálu. Nějaký Marshallův plán pro kulturu a asi nejen pro ni. Protože pokud budeme teď propouštět, pak si myslím, že se ty škody, které tím vzniknou, budou ve chvíli, až bude po pandemii, násobit a bude trvat dlouhé roky, než se dostaneme zpátky tam, kde jsme byli,“ doplnil Lang.

Podle režiséra a ředitele libeňské scény je problémem to, že je v Čechách kultura brána jako něco dotovaného. „Peníze do kultury jsou především investice, které se státu a společnosti víc, než vrací.“

Festival Metronome se opět o rok posune. Čeští zpěváci a divadla ale stále doufají v letní sezonu

Číst článek

Desítka divadel v Praze přežívá i díky podpoře pražského magistrátu. Radní pro kulturu Hana Třeštíková z hnutí Praha sobě podle vyjádření pro Radiožurnál nechce dopustit, aby tyto scény byly existenčně ohrožené.

„Ve chvíli, kdy Praha zřizuje příspěvkovou organizaci, tak ji zřizuje za nějakým účelem, aby plnila veřejnou službu, nemůže ji nechat na holičkách v těžkých časech,“ řekla Třeštíková.

Přiznala ale, že Praha o peníze přišla nejenom kvůli pandemickým opatřením, ale i o další zdroje financí například ze zrušené superhrubé mzdy, proto musí nejenom v divadlech zásadně šetřit.

„Ale propouštět v divadlech rozhodně nechceme. Ta domluva ihned na začátku celé té pandemické krize zněla - zachovat zaměstnanost, a to nejenom, co se týče herců, ale samozřejmě, co se týče všech dalších profesí lidí, kteří v divadle pracují,“ doplňuje radní pro kulturu.

Divadelní domy jsou kvůli vládním nařízením uzavřené pro diváky skoro trvale už od loňské poloviny března.

Michaela Vetešková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme