Igor Orozovič pokřtil CD stoletého Spejbla. Kvůli koronavirovým opatřením však jen na facebooku
Člen Činohry Národního divadla v Praze Igor Orozovič na facebooku v roli kmotra online pokřtil CD Ať žije Spejbl! vydané ke 100. narozeninám slavné loutky. Vznikla v plzeňské dílně řezbáře Karla Noska, jenž ji vyřezal podle návrhu Josefa Skupy načrtnutém na balicím papíru. Pracoval na ní od prosince 1919 do konce ledna 1920. Kvůli koronaviru byl křest původně zrušen, nakonec se uskutečnil prostřednictvím facebooku Divadla Spejbla a Hurvínka.
„Odsunutí křtu mě dost mrzí, protože já jsem ta generace, která na Spejblovi a Hurvínkovi vyrostla,“ uvedl Orozovič, jenž pro tuto příležitost složil a zazpíval písničku Mám doma tři Spejbly.
„Pan Spejbl je dojat a nadšen stejně tak jako my,“ konstatovala současná ředitelka Divadla S+H Denisa Kirschnerová
Kultura v době koronaviru: Čechomor, hodinový hoteliér na Vinohradech i Rusalka v New Yorku
Číst článek
Výběrová nahrávka Ať žije Spejbl! navazuje na alba Ať žije Mánička! z roku 2018 nebo Ať žije Hurvínek! z roku 2016. Spejbl se na CD představí v podání zakladatele divadla Josefa Skupy i jeho žáka Miloše Kirschnera. Současný interpret Spejbla a Hurvínka Martin Klásek přidá kromě už hraných scének také novou nahrávku. Nahrávka obsahuje také Kirschnerův monolog O lásce z roku 1980, který poprvé vychází v češtině.
Spejblovy 100. „narozeniny“ by divadlo chtělo připomenout také říjnovou premiérou hry Hotel Spejbl. Představení pro dospělé diváky vychází z původního projektu textaře Robina Krále a hudebníka Jana Lstibůrka Blázinec z roku 2012, který mapuje psychické poruchy.
Datum Spejblova divadelního debutu není přesně známo. Stalo se tak ale někdy na podzim 1920 v Řemeslnické besedě v Plzni. Spejbl tehdy vystoupil jako partner oblíbeného plzeňského Kašpárka v přídavku dětského představení.
Později vyřezal synovec řezbáře Noska Gustav další postavičky, a to Hurvínka a Máničku. Na začátku 70. let minulého století přibyla do loutkové rodinky paní Kateřina alias bábinka. Podle návrhu Zdeňka Juřeny ji vyřezal Ivan Moravec.
Sté výročí Spejbla loni v sadovém okruhu v Plzni připomněla také venkovní výstava nazvaná „36 500 dní Josefa Spejbla na divadelní scéně“. Spejblův vzestup nebyl snadný. Jeho vzhled prý vyvolával rozpaky a diváci měli nejraději scény, ve kterých dostával na frak. Dlouho také nemohl najít partnera. Až do roku 1926, kdy vznikla loutka jeho syna Hurvínka, vystupoval Spejbl s Kašpárkem či Švejkem.
